Pravěké Veltrusy
|
Dolní Povltaví patří do Pražskoslánské oblasti, nejbohatší oblasti pravěkých Čech. Sem patří i území dnešních Veltrus a okolí. Lidé v pravěku pochopitelně neznali pojem katastrální území a usazovali se právě tam, kde to bylo pro ně výhodnější. Proto i já při vyprávění o pravěkém osídlení zdejších končin nebudu popisovat pouze nálezy z dnešního katastru Veltrus, ale zmíním se i o význačnějších nalezištích z blízkého okolí. Nejstarší nálezy kamenných nástrojů (750000 –250000 let př. Kr.) jsou z nedaleké Velké Bučiny u Velvar, stejně tak jako nálezy o něco mladší (250000 –50000 př. Kr.). Ty starší patří druhu Homo erectus neboli člověku vzpřímenému. Ty mladší pak známějším neandrtálcům. Nejstarší bezpečně datované nálezy od nás jsou z Podhořan. Na hraně terasy v místech, kde je dnes sklad ropy firmy Mero, se našly zbytky sídliště. Ty patřily tlupě lovců a sběračů. Pazourkové nástroje zde nalezené jsou datovány do doby asi před 12000 lety. V případě tohoto naleziště se již jedná o naše přímé předky o člověka druhu Homo sapiens. Zatímco zde žily ještě několik tisíc let tyto tlupy stále stejným způsobem života, tak na Předním východě lidé začali pěstovat obilí a chovat dobytek. To s sebou přineslo řadu převratných změn v jejich životě. Začali si stavět pevné domy, budovali první vesnice, začali vyrábět keramiku, tkát látky a řadu dalších novinek. Změny to byly tak zásadní, že jsou někdy nazývány „neolitickou revolucí“. Zemědělství jako nový způsob obživy se začalo spolu se svými nositeli šířit do Evropy a v polovině 6. tis. př. Kr. i k nám do středních Čech. Od té doby můžeme konstatovat, že zdejší končiny jsou trvale osídleny až do dnešních dnů.Pravěké předměty z 6.–3. tisíciletí př. Kr. známe zatím pouze z blízkého okolí Veltrus. Nálezy patřící lidu s keramikou lineární (5500 –5100 př. Kr.) jsou z míst na levém břehu řeky, z prostoru bývalé PTZ a okolí. Jde převážně o keramické zlomky. Z Vepřku, kde byl rozsáhlejší archeologický výzkum před stavbou dálnice, máme zbytky sídliště a dokonce i základy jednoho domu (zatím jediného na Kralupsku). I lidé následující kultury vypíchané (5100–4400 př. Kr.) pokračovali v „bydlení“ na stejných místech. Základy domu tohoto lidu našli archeologové také nad Novými Ouholicemi. Ze čtvrtého tisíciletí př. Kr. jsou nálezy patřící lidu s keramikou nálevkových pohárů (3900–3500 př. Kr.). Je to kamenný sekeromlat z Lešan a sídliště z Nových Ouholic. Dále pak hroby a kamenné sekerky z prostoru okolo PTZ a z Vepřku. Ty patří lidu s kulturou šnůrovou a kulturou zvoncových pohárů (2800–2200 př. Kr.). Zatím nejstarší nálezy dokládající osídleni katastru dnešních Veltrus jsou až z 2. tis. př. Kr. Nevíme, proč tato místa nebyla osídlena již před tímto datem. Osobně se domnívám, že tehdy zde mohlo být třeba nějaké vedlejší rameno Vltavy nebo říční tůně. Na konci 3. tis. př. Kr. se zde objevuje kultura únětická (2200–1700 př. Kr.). Nálezy sídliště a kostrových hrobů jsou tedy zatím nejstaršími pravěkými nálezy ze zdejšího katastru. K nejzajímavějším z nich patří bronzová dýka se zdobenou čepelí, bronzová sekerka a jistě i zlaté ozdoby do vlasů (záušnice) nalezené zde hned ve čtyřech kostrových hrobech tohoto lidu. Hojně je tu zastoupena i kultura knovízská (1300–950 př. Kr.). Sídliště na veltruském břehu je doloženo nálezem odpadní jámy a také celé nádoby. Domnívám se, že toto sídliště bylo součástí velkého a významného naleziště rozkládajícího se na protějším břehu řeky. Zde zabíralo hlavně prostor bývalé PTZ. Při výstavbě podniku, ale i později, se zde našlo, mimo jiné, i 40 odpadních jam. V nich spousta keramických zlomků, zvířecích i lidských kostí, ale i celých nádob. Po kultuře knovízské následuje v našem pravěku kultura halštatská. Její sídliště je z prostoru dnešních Veltrus doloženo nálezy keramických střepů. Někdy v 6. stol. př. Kr. přichází do naší země Keltové. První národ, jehož jméno známe. Přímo z Veltrus pochází zlatá keltská mince (stratér) nalezená zde již v roce 1863. Nálezy keramiky dokládají i keltské sídliště. Z prostoru bývalého pivovaru v Miřejovicích jsou známy nálezy pravděpodobně z keltského hrobu (hrobů?). Je to bronzová spona a nákrčník ze stejného kovu. Také v následující době římské, kdy na našem území žily germánské kmeny, máme několik nálezů. Nejstarší z nich je žárový hrob, který zde byl nalezen dokonce již v roce 1845. Šlo o nádobu se spálenými lidskými kostmi, která byla údajně přikryta stříbrnou (?) „pukličkou“.Na zdejším katastru byla nalezena i odpadní jáma, dokládající i existenci sídliště z té doby. Další germánský žárový hrob byl nalezen ve Starých Ouholicích. Nedávno se nedaleko odtud našla i stříbrná mince (údajně z 2. stol. n. l.). Na okraji veltruského katastru, ale již ve Všestudech, se pak v roce 1960 podařilo archeologovi A. Knorovi zdokumentovat i vesnici našich předků Slovanů. Šlo o zbytky šesti, do země částečně zahloubených chat a několik jam sloužících pro uskladnění obilí. Desítky podobných zbytků slovanských chat jste mohli před několika lety vidět při cestě vlakem do Prahy na levém břehu Vltavy v Roztokách. První vlna našich předků, příslušníků kmene Čechů, přišla do země přes území dnešního Polska a severní Moravu. To bylo někdy v druhé pol. 6. stol. n. l. Jejich, ale i naše pravlast ležela někde mezi Dněstrem a Bugem. O několik desítek let později přišli další příslušníci kmene Čechů, tentokrát z jihovýchodu. V následujících stoletích se stala vládnoucím rodem přemyslovská knížata a vývoj dospěl až do středověku. Při líčení dalších, středověkých událostí má již ale hlavní slovo historie.
Václav Fencl |
