Architektura kříže - architektura "ústředního válce"
Zámek Veltrusy z let 1706-1712 byl vystavěn v půdorysu ondřejského kříže (písmene X). Hlavní budova má ústřední válec ze kterého se rozbíhají v šířkové deformaci čtyři křídla, aby tak docílila nový pohled na severní a jižní průčelí, které nabilo na prostorové otevřenosti. Zámecký architekt G. B. Alluprandi čerpal tento stavební styl u J. B. Fischera z Erlachu. plán zámku z roku 1704 - půdorys přízemí a 1. patra (?)
Johann Bernhard Fischer z Erlachu (20. 7. 1656 - 5. 4 1723), dvorní architekt tří císařů, patřil mezi nejvlivnější rakouské architekty vrcholně barokního období, jehož význam zasáhl a nasměroval celou střední Evropu. Jeho práce ovlivnily, především prostřednictvím G.B.Alliprandiho, vývoj architektury v zemích Koruny české a tvorbu původně zámeckého letohrádku ve Veltrusích. Fischer z Erlachu se stal, mimo jiné, hlavním propagátorem nových architektonických tvarů staveb, kde se do popředí dostává ústřední válcové jádro na půdorysu kruhu či oválu, ze kterého vystupují (či jsou připojena) boční křídla. Jeho dílo spojuje tradice římského baroka s francouzskými klasicizujícími tendencemi, což značně dokazuje stavba císařského zámku Schönbrunn ve Vídni. Byl uznáván také jako medailér, dekoratér, sochař, kreslíř a teoretik umění. Jeho díla můžeme spatřit nejen ve Vídni, Salcburku či Praze, ale také ve Vranově nad Dyjí (Sál předků, kaple, konírny), Jaroměřicích nad Rokytnou (zámek) a Lednici (čestný dvůr, konírny). |
