Len
Len patří k nejstarším textilním surovinám. Pěstuje se nejen u nás , ale v řadě evropských zemí, např. v Polsku, Bělorusku, na Ukrajině, ve Francii a v dalších.
Pěstování lnu a způsob získávání vláken
Len je jednoletá rostlina. Poskytuje vlákno, semeno, a pazdeří. Ze lněných semen se lisuje olej, z pazdeří se vyrábějí desky.V průběhu let byl len vyšlechtěn a v současné době se pěstují lny přadné, olejopřadné a olejné. Přadný len se pěstuje pro vlákno, které je obsaeno v jeho stoncích. Daří se mu v podhorských oblastech, kde je dostatek srážek.
Vegetační doba lnu je 90 až 100 dní. Sklízí se v rané žluté zralosti, tj. v době, kdy mají vlákna nejlepší kvalitu. V minulosti se len sklízel ručním trháním, v současné době je sklizeň mechanizována a v jedné operaci se stonky lnu vytrhávají, odsemeňují a pokládají ve vrstvě asi 8 cm silné k rosení.
Rosení lnu je operace, která umožňuje snadnější oddělování dřevnatých částí stonků, tj. pazdeří, od vláken. Při rosení se narušuje spojení mezi vlákny a dřevinou.Využívá se biologického pochodu uvnitř stonku v přírodních podmínkách. Tento proces trvá 3 až 4 týdny, během této doby se vrstvy lnu obracejí. Po skončení rosení se lněné stonky sbírají, dosoušejí a dále se zpracovávají v tírnách na potěracích strojích. V tírnách se oddělí vlákna od pazdeří. Produktem tíren je třené vlákno a koudel.
Třené vlákno jsou svazky vláken, které jsou rovnoběžně uloženy v hrstích. Délka těchto vláken je 50 až 80 cm.
Koudel je tvořena kratšími vlákny, která jsou neuspořádaná a obsahují větší podíl ulpěného pazdeří.
Třené vlákno se dále zpracovává na vochlovacích strojích, kde se odstraňují poslední zbytky pazdeří, vlákna se mechanicky zjemňují (štěpí se po délce) a urovnávají. Jako vedlejší produkt zůstává kudel, což jsou krátká neuspořádaná vlákna.
Stavba lněného stonku
Lněná vlákna jsou uložena ve svazích uvnitř obvodové vrstvy lněného stonku,v tzv. kůře. Pod kůrou je dřevnatá vrstva a stře stonku tvoří dřeň.
Chemické složení lnu
Lněné vlákno se skládá asi z 80% celulózy, dále z ligninu, tuk, vosků a pektinů.
Vzhled a stavba vlákna
Zralé vlákno má žlutou barvu, je lesklé a hladké. Pod mikroskopem jsou na něm vidět kolínka. Na průřezu e vlákno jeví jako pětiúhelník se silnými stěnami. Uvnitř vlákna je lumen. Lněné vlákno tvoří jádro stonku.
Průměrná tloušťka elementárních vláken (buňky) je 19 um (8-51 um), průměrná délka 32 mm (8 až 69 mm). V praxi se vyskytuje převážně technické vlákno, složené ze svazku elementárních vláken. Technické vlákno je dlouhé 0,3 až 1 m.
Vlastnosti lněných vláken
Vlákna se vyznačují vysokou pevností a nízkou tažností. Mají velkou navlhavost, protože mohou přijmout až 30% vody a při tom nejsou na omak mokrá.
Poněvadž jsou lněná vlákna hladká, obsahují málo vzduchu a dobře vedou teplo, je jejich hřejivost menší než hřejivost vláken bavlněných. Lněná vlákna dokonce působí na omak chladivě.
Tepelná odolnost lnu je vyšší než u bavlny, len snáší i teploty přes 200°C. tepelné odolnosti lnu a jeho schopnosti vést teplo se využívá při žehlení, kdy lněné tkaniny slouží jako žehlicí prostěrky.
Lněná vlákny lze tvarovat jen málo a nemají schopnost získaný tvar podržet.
Vlákno stárne velmi pomalu, delším působením slunečního světla ztrácí postupně svoji pevnost.l
Po zapálení len hoří podobně jako bavlna a stejně tak při hoření zapáchá (podobně jako papír).
Na účinek kyselin je len citlivější než bavlna. Působením roztoků hydroxidů se poškozuje pomaleji.
Použití lněných vláken
Ze lněných přízí se vyrábějí tkaniny na ložní a stolní prádlo, ručníky, utěrky, šatovky, košiloviny a tkaniny na pracovní oděvy. Značná část lnu se využívá pro výrobu technických tkanin, např. plachtovin, žehlicích pláten a šicích nití.
Pěstování lnu a způsob získávání vláken
Len je jednoletá rostlina. Poskytuje vlákno, semeno, a pazdeří. Ze lněných semen se lisuje olej, z pazdeří se vyrábějí desky.V průběhu let byl len vyšlechtěn a v současné době se pěstují lny přadné, olejopřadné a olejné. Přadný len se pěstuje pro vlákno, které je obsaeno v jeho stoncích. Daří se mu v podhorských oblastech, kde je dostatek srážek.
Vegetační doba lnu je 90 až 100 dní. Sklízí se v rané žluté zralosti, tj. v době, kdy mají vlákna nejlepší kvalitu. V minulosti se len sklízel ručním trháním, v současné době je sklizeň mechanizována a v jedné operaci se stonky lnu vytrhávají, odsemeňují a pokládají ve vrstvě asi 8 cm silné k rosení.
Rosení lnu je operace, která umožňuje snadnější oddělování dřevnatých částí stonků, tj. pazdeří, od vláken. Při rosení se narušuje spojení mezi vlákny a dřevinou.Využívá se biologického pochodu uvnitř stonku v přírodních podmínkách. Tento proces trvá 3 až 4 týdny, během této doby se vrstvy lnu obracejí. Po skončení rosení se lněné stonky sbírají, dosoušejí a dále se zpracovávají v tírnách na potěracích strojích. V tírnách se oddělí vlákna od pazdeří. Produktem tíren je třené vlákno a koudel.
Třené vlákno jsou svazky vláken, které jsou rovnoběžně uloženy v hrstích. Délka těchto vláken je 50 až 80 cm.
Koudel je tvořena kratšími vlákny, která jsou neuspořádaná a obsahují větší podíl ulpěného pazdeří.
Třené vlákno se dále zpracovává na vochlovacích strojích, kde se odstraňují poslední zbytky pazdeří, vlákna se mechanicky zjemňují (štěpí se po délce) a urovnávají. Jako vedlejší produkt zůstává kudel, což jsou krátká neuspořádaná vlákna.
Stavba lněného stonku
Lněná vlákna jsou uložena ve svazích uvnitř obvodové vrstvy lněného stonku,v tzv. kůře. Pod kůrou je dřevnatá vrstva a stře stonku tvoří dřeň.
Chemické složení lnu
Lněné vlákno se skládá asi z 80% celulózy, dále z ligninu, tuk, vosků a pektinů.
Vzhled a stavba vlákna
Zralé vlákno má žlutou barvu, je lesklé a hladké. Pod mikroskopem jsou na něm vidět kolínka. Na průřezu e vlákno jeví jako pětiúhelník se silnými stěnami. Uvnitř vlákna je lumen. Lněné vlákno tvoří jádro stonku.
Průměrná tloušťka elementárních vláken (buňky) je 19 um (8-51 um), průměrná délka 32 mm (8 až 69 mm). V praxi se vyskytuje převážně technické vlákno, složené ze svazku elementárních vláken. Technické vlákno je dlouhé 0,3 až 1 m.
Vlastnosti lněných vláken
Vlákna se vyznačují vysokou pevností a nízkou tažností. Mají velkou navlhavost, protože mohou přijmout až 30% vody a při tom nejsou na omak mokrá.
Poněvadž jsou lněná vlákna hladká, obsahují málo vzduchu a dobře vedou teplo, je jejich hřejivost menší než hřejivost vláken bavlněných. Lněná vlákna dokonce působí na omak chladivě.
Tepelná odolnost lnu je vyšší než u bavlny, len snáší i teploty přes 200°C. tepelné odolnosti lnu a jeho schopnosti vést teplo se využívá při žehlení, kdy lněné tkaniny slouží jako žehlicí prostěrky.
Lněná vlákny lze tvarovat jen málo a nemají schopnost získaný tvar podržet.
Vlákno stárne velmi pomalu, delším působením slunečního světla ztrácí postupně svoji pevnost.l
Po zapálení len hoří podobně jako bavlna a stejně tak při hoření zapáchá (podobně jako papír).
Na účinek kyselin je len citlivější než bavlna. Působením roztoků hydroxidů se poškozuje pomaleji.
Použití lněných vláken
Ze lněných přízí se vyrábějí tkaniny na ložní a stolní prádlo, ručníky, utěrky, šatovky, košiloviny a tkaniny na pracovní oděvy. Značná část lnu se využívá pro výrobu technických tkanin, např. plachtovin, žehlicích pláten a šicích nití.
Juta
Jutová vlákna se získávají ze stonku jutovníku, který se pěstuje v oblastech s tropickým podnebím. Vlákna jsou velmi dlouhá. Nacházejí uplatnění při výrobě obalových tkanin, pytlů, nábytkových a dekoračních textilií a jako izolační materiál
Kokosová vlákna
Vlákno se získává z rostliny Agave sisalana Perrine. Na průřezu jednobuněčných elementárních vláken je vidět mnohoúhelníkový tvar s širokým lupenem. Vlákna jsou poměrně tuhá a hrubá, proto se používají jen pro výrobu hrubých přízí, které se k výrobě textilií na oděvní výrobky nehodí.
Sisal se v omezené míře používá na zhotovování nábytkových tkanin, koberců, lan a motouzů.
Mezi vlákna listů, která se většinou používají při výrobě technických tkanin, se řadí také novozélandský len, konopí domino a manilské konopí.
Sisal
Vlákno se získává z rostliny Agave sisalana Perrine. Na průřezu jednobuněčných elementárních vláken je vidět mnohoúhelníkový tvar s širokým lupenem. Vlákna jsou poměrně tuhá a hrubá, proto se používají jen pro výrobu hrubých přízí, které se k výrobě textilií na oděvní výrobky nehodí.
Sisal se v omezené míře používá na zhotovování nábytkových tkanin, koberců, lan a motouzů.
Mezi vlákna listů, která se většinou používají při výrobě technických tkanin, se řadí také novozélandský len, konopí domino a manilské konopí.
sisal.jpg sisal-vlakna.jpg sisal-vyrobek.jpg
19. 5. Ivo
Zítra: Zbyšek
Návštěvnost stránek
012020
© 2024 Kamila Anýžová, Kontaktovat webmastera
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO