Bavlna

Bavlna patří mezi nejdůležitější a nestarší textilní suroviny. Byla známa již ve 3. a 4. tis. Př. Kr.

Pěstování bavlny a způsob získávání vláken

Bavlna se pěstuje v subtropickém zeměpisném pásmu, převážně v Asii (Kazachstán, Čína, Gruzie), severní Africe (Egypt), Severní a Jižní Americe.
Pěstují se různě odrůdy bavlníku. Získávaná vlákna se proto liší jemností, délkou, drsností, barvou a celkovým charakterem.
Nejrozšířenější je pěstování bavlníku srstnatého. Je to keřovitá rostlina vysoká až 150 cm. Po odkvětu bavlník vytváří plody ? tobolky, které dosahují velikosti vlašského ořechu. Tobolky obsahují semena pokrytá jemným chmýřím ? bavlněnými vlákny. Při dozrávání tobolky praskají a začínají se z nich uvolňovat chomáčky bavlny. Po sklizni se oddělují vlákna od semen na odzrňovácích strojích.
Kvalita bavlny je ovlivněna zralostí vláken. Málo zralá vlákna mají menší lesk, horší mechanické vlastnosti a velmi obtížně se barví.
Před vlastním zpracováním bavlněných vláken se musí odstranit zbytky semen a ostatní nečistoty. Potom se bavlněná vlákna třídí podle délky.Bavlněná vlákna měří 10 až 60 mm. Nejkvalitnější a nejhodnější pro další zpracování jsou vlákna, která dosahují délky až 60 mm. Velmi krátká vlákna se nazývají linters a používají se pro výrobu vláken z regenerované celulózy.

Chemické složení bavlny
Bavlna se skládá přibližně z 90% celulózy, zbytek tvoří voda, bílkoviny, tuky a vosky.

Stavba bavlněného vlákna
Vlákno bavlny tvoří jediná buňka, která má tvar stužky se zesílenými okraj, šroubovitě zkroucené podél své podélné osy. Podle zákrutů lze do jisté míry určit zralost vlákna. Zralejší vlákno má zákrutů méně. Povrch bavlněného vlákna je tvořen primární stěnou, tzv. kutikulou. Je to pevná pokožka, která obsahuje pektiny a vosky a chrání vlákno před poškozením. Na vnitřní straně primární stěny je stěna sekundární, která je tvořena celulózou. Uvnitř vlákna je po celé délce dutina, která se nazývá lumen. Je vyplněna vzduchem.

Vlastnosti bavlněných vláken
Vlastnosti bavlněných vláken jsou určeny druhem bavlníku, stupněm zralosti vláken a ovlivněny jsou i tím, kde byla bavlna pěstována. Bavlněná vlákna mívají délku 10 až 60 um, tloušťka bavlněného vlákna je 12 až 40 um, průměrně 26 um.
U nás se bavlna dělí podle délky do dvou skupin:
-dlouhovlákná, délka vláken se pohybuje od 35 mm výše,
-ostatní vlákna jsou kratší než 35 mm.
Barva vláken bývá bílá, mohou mít nažloutlý, narůžovělý, hnědavý i jiný nádech.
Tažnost a pružnost bavlněných vláken jsou nízké. Vlákna mají velmi dobrou navlhavost, proto se i dobře barví. Jejich předností je i malý sklon ke vzniku elektrostatického náboje. Bavlněná vlákna mají dobrou tvárnost, získaný var však neudrží.
Následkem dlouhodobého působení slunečního světla bavlna hnědne a křehne. Bavlna hnědne rovněž při delším působení teplot kolem 200 °C, při vyšších teplotách dochází k jejímu zuhelnatění.
Bavlněná vlákna mají nízkou odolnost proti plísním. Po zapálení hoří jasným plamenem. Po dohoření zůstává šedý popel, který zapáchá po spáleném papíru. Působením minerálních kyselin (např. H2SO4, HNO3) bavlna uhelnatí, organické kyseliny (nař. Kyselina mravenčí) ji zpravidla nepoškozují. Horké roztoky hydroxidů narušují bavlněná vlákna až po delší době působení.

Použití bavlněných vláken
Bavlněná vlákna mají všestranné použití, např. při výrobě oděvních textilií, dekoračních a bytových tkanin, technických tkanin, nití apod.
Bavlna se často směsuje se syntetickými vlákny. Cílem je využít dobré vlastnosti bavlny (např. savost a malý sklon ke vzniku elektrostatického náboje) i syntetických vláken (např. nemačkavost, nižší sráživost, pevnost, odolnost v oděru).
Lesk bavlněného zboží se zvětší mercerací. Jde o proces, kdy se bavlněná příze nebo hotové zboží máčí za studena v 15 až 25% roztoku NaOH za současného napínání vláken.

bavlna.gif

images.jpg

Kapok

Kapok je podobně jako bavlna vlákno semenného původu. Získává se ze semen stejnojmenné rostliny ? kapoku (je znám i pod názvem stromová bavlna). Pěstuje se v tropických a subtropických krajích.

Vlastnosti kapoku
Vlákna jsou jednobuněčná a stavbou podobná bavlně. Mají s bavlnou se však vyznačují větším lupenem, který zajišťuje dobrou hřejivost vláken. Charakteristickou vlastností kapoku je špatná snášivost. (slisovaný kapok udrží nad vodou až 36násobek své hmotnosti).

Použití kapoku
Kapok se používá zejména jako výplňkový materiál, např. do polštářů, přikrývek a matrací v čalounictví. Pro malou snášivost se uplatňuje při výrobě záchranný pásů a vest.

kapok.jpg

kapoktree.jpg

10. 5. Blažena

Zítra: Svatava

Návštěvnost stránek

012028

Bavlna

Kapok

Menu

10. 5. Blažena

Návštěvnost stránek