1-do terénu by měli jezdit jen jezdci, kteří jsou schopni samostatně uvést koně
2-ne vyjížďky by se mělo jezdit ve skupině nejméně 2 - 3 jezdců (např. z důvodu pomoci při úrazu) za doprovodu trenéra nebo cvičitele, případně zkušeného zodpovědného jezdce
3-zkušený jezdec jede první, ve větších skupinách jsou na prvé a poslední pozici zkušení jezdci, mezi nimi ostatní
4-obtížnost vyjížďky se řídí podle úrovně nejslabšího jezdce ve skupině
5-jezdci by měli jezdit ve skupině za sebou v rozestupech cca 3 - 4 m
6-pro koně volíme vhodný terén, neklušeme a necváláme po tvrdém terénu
7-na vyjížďkách jezdíme v lehkém klusu, nikoliv v plném sedu a nohy při vysedání měníme po 200 - 300 metrech, ve cvalu jezdíme v stehnovém sedu
8-během jízdy v terénu dodržujeme správný sed a vedení koně - na vyjížďkách mají jezdci sklon ke značně ležérnímu způsobu jízdy
9-na vyjížďky volíme vhodné oblečení - pohodlné jezdecké
10-na vyjížďkách nekřičíme, neplašíme ptactvo a zvěř, jezdíme ohleduplně k ostatním jezdcům, k přírodě i ke kolemjdoucím
11-v terénu koni usnadňujeme překonávání přírodních nerovností - při stoupání se předkláníme, při sestupu se zakláníme, avšak v podstatě sed jezdce zůstává za všech okolností kolmý k zemskému středu
12-na silnici jezdíme vpravo, ve tmě řádně označeni odrazkou a světlem
13-prvních a posledních 10 - 15 minut vyjížďky krokujeme
TEXT z jedné stáje na moravě