Chovanie a komunikácia

 



Koně mají složitý dorozumívací systém, dalo by se říci „tělesný jazyk“.
Svou roli zde hrají i smysly


Čich
Podle pachu rozpozná hříbě matku i ostatní členy stáda. Zvláště klisny v době říje vydávají pach pro hřebce velmi specifický, jenž je typický jen pro období,kdy jsou připraveny se pářit. Je to způsobeno feromony, které klisna vylučuje.


Flémování
Pokud kůň zvedne hlavu, ohrne horní pysk a prudce vdechne vzduch, flémuje. Toto nejčastěji dělají hřebci, když cítí klisnu. Jacobsovým orgánem zjišťují chemické látky mnohem lépe než čichem. Toto čidlo je přístupné ohnutím horního pysku. Flémování může být i reakcí na působení silně páchnoucích či ostře chutnajících látek např. česnek, oset, citron


Hlasová komunikace
Tento druh dorozumívání není moc obsáhlý, ale přesto hraje důležitou roli v životě koně.
Kvičení a mručení poukazuje na agresi nebo vzrušení
Frkání naznačuje,že kůň vnímá něco, co je nebezpečné nebo co jej zajímá.
Řehtání je hlasitý, vysoký, chvějivý zvuk, sloužící ke svolání koní z větší vzdálenosti nebo jako odpověď jiným koním v okolí, případně tak projevují rozčilení. Jemného řehtání používá klisna při uklidnění hříběte. Podobně se ozývají koně očekávající krmení. Níže položené,měkké řehtání je užíváno při přátelském pozdravu, nebo když se hřebec blíží ke klisně.
Zařičení je krátké a ostré, může znamenat, že koně potkala náhlá bolest nebo bývá výrazem hravosti.


Komunikace s lidmi
Lidská komunikace spočívá hlavně na pachu, který vydáváme, a který tudíž záleží na naší náladě. Kdysi si lidé, kteří pracovali s mladými či svéhlavými
Koňmi, natírali ruce aromatickou tekutinou. Reakce koní na naše rozpoložení nám nemusí být zrovna po chuti, proto je dobré, pokud člověk rozumí prostředí a jeho podmínkám, takže může být „vůdce stáda“.

Chuť a hmat
Tyto komunikační schopnosti se projevují lízáním a vykusováním srsti, čímž vznikají přátelská pouta. Člověk se o toto snaží hlazením, popleskáváním či hřebelcováním.


Uši
Poloha uší poukazuje na náladu koně. Pokud jsou namířeny kupředu značí, že je kůň v dobré, přátelské náladě, že se o něco velice zajímá. Jestliže jsou položeny do týlu, nevěstí nic dobrého, neboť je kůň rozzloben nebo nemá náladu. Jsou-li uši ochablé, položené, kůň odpočívá. Směřuje-li ucho do strany, objevil se rušivý element v podobě hmyzu. Stříhání ušima znamená pozornost koně.


Řeč těla
Spokojenost-kůň nese hlavu vzpřímeně, ocas má zdvižený a často se pohybuje
zcela neobvyklým způsobem.

Netrpělivost- šťouchání hlavou nebo podupávání, v extrémních případech
Kousání

znepokojení- vyceněné zuby, uši sklopené dozadu, nezřídka kousání

polekání- kousání, klepání, oko je otočeno (vidíme zřetelně na bělmo), zpravidla stojí na místě, ale může také odběhnout

agresivita- kousání, kopání, otočené oči, kůň se přibližuje

nešťastný kůň- důvod- nemoc, špatné zacházení
neprojevuje zájem o okolí, mohou se objevit známky agresivity

 

 

  Komunikácia

Kone sú známe svojou bystrosťou všetkých zmyslov, bdelosťou a ostražitosťou. Celá škála postojov a výrazov má dôležitú komunikačnú úlohu, ide najmä o postavenie uší a chvosta. Kone vydávajú tiež celú škálu najrôznejších zvukov, ktoré slúžia na komunikáciu v rámci stáda: erdžanie, fŕkanie, fučanie, piskľavé skučanie a tzv. hrubé odrehtávanie. Dôležitú komunikačnú funkciu majú tiež rôzne formy úderov kopýt o zem ako aj chemická komunikácia – značkovanie močom, výstražné pachy pri výskyte predátorov, vzájomné očuchávanie pri stretoch cudzích žrebcov z cudzích stád. Dotyková komunikácia hrá zase významnú úlohu medzi kobylou a žriebäťom, súčasťou dotykovej komunikácie je aj vzájomné čistenie sa od hmyzu a parazitov a olizovanie.

Úkrytové a dotykové správanie:Je výrazom zo základných životných prejavou. Spočíva v preniestňovaní z menej vhodného prostredia do vhodnejšieho prostrenia.

Potravové správanie: Patrí medzi základne životné potreby v celej živočíšnej ríši.Príslušníci stáda sa vo voľnej prírode po príchode na pastvu postavia sa do výhražného postavenia na ochranu krmiva.

Orientačno - pátracie správanie: Je jedným z najdôležitejším predpokladomzachovania jedinca a charakterizuje ho systematické preskúmaniekaždého nového prostredia, do ktorého sa jedinec dostane.

Sexuálne správanie:Tvorí súčasť pohlavného rozmnožovania a nadobúda aj sociálny význam, ktorý je však variabilný aj v prípade tých druhov, kde má opodstatnenie.

Bojové správanie:Zahŕňa všetky prejavy zvierat spojené s určitým konfliktom alebo súboj dvoch, resp. viacerých jedincou živočíšneho druhu.

Vylučovacie správanie: Má okrem fyziologickej funkcie aj sociálny význam. Aj v prípade koní ( najme divo žijúcich) sa spája s označením teritória. 

Menu

23. 6. Zdeňka

Zítra: Jan

Návštěvnost stránek

015852
horse19[1].gif