KONE a všetko o nich

ZOVŇAJŠOK KOŇA:

1)hlava

2)šija

3)hrdlo

4)hrdelná brázda

5)prsia

6)kohútik

7)lopatka

8)ramenný kĺb(kĺb ohybu)

9)rameno

10)lakeť

11)predlaktie

12)zápästie

13)záprstie

14)spenka

15)korunka

16)kopyto

17)chrbát

18)rebra

19hruď

20) podrebrie

21)mečová krajina

22)bedrá

23)hladová jamka

24)slabiny

25)pupočná krajina

26)šourek(u kobýl vemeno)

27)kríže

28)hrbol bedrovej kosti

29)chrbát

30)hrbol stehennej kosti

31) stehno

32)predlaktie

33)zanártie(tarzus)

34)nárt-zadná holeň

35)chvost

A TAKOVÉTO MŮŽOU BÝT HLAVY U KONÍKŮ:

ZUBY PODLE STÁŘÍ:

Kone majú neobyčajne silné, veľké zuby, oveľa väčšie s porovnaním s ľudskými, ich prirodzená i domestikovaná strava je tuhá a vyžaduje účinné žuvanie, aby sa dozdrvila a premiešaka s tráviecimi šťavami, ktoré rozložia potravu tak, aby ju kôň mohol stráviť.

Horná čelusť je širšia ako dolná, takže pri žuvaní sa zuby zošmikujú. Vonkajšie hrany horných zubov a vnútorné hrany dolných zubov sa môžu zaostriť a zarezávať sa do líc a jazyka.

ODZNAKY NA HLAVĚ:

Lysina-široká bílá linie, která se táhne dolů od středu hlavy. Obvykle začíná na čele a táhne se až na horní pysk

Lucerna- podobá se lysině, ale pokrývá vetší plochu a zasahuje na jedno nebo dvě oči

Šňupka- malá bílá skrvrnka na hornáím pysku mezi nozdrami

Bílé nozdry- bílý odznak kolem nozder, který se podobá šňupce

Bílé chřípí- zcela bílé nozdry a jejich okolí

Bledé chřípí- světle hnědé chřípí

Odznaky na pysku-bílé skvrny na pyscch, případně okolo nich

ODZNAKY NA NOHÁCH:

Bílá korunka-oblast korunky je bílá

Skvrnitá korunka- černé nebo hnědé skvrny, které se objevují na korunce nebo kolem korunky a na spěnce na bílém odznaku končetiny

Zebroidní odznaky- kroužky tmavých chlupů, jež se objevují na dolní části končetin a souvisí s primitivními plemeny

ODZNAKY NA KOPYTECH:

Tmavé kopyto- kopyta jsou bředlicově modrošedá. Tmavá kopyta se považují za pevnější a silnější než kopyta světlá. i když pro to neexistuje vědecký důkaz

Pruhovaná kopyta- jsou běžné hlavně pro plemeno Appaloosa a u skvrnitých značení koní. Jsou prostě pruhované=)

UMĚLÉ ZNAČKY PRO IDENTIFIKACI(VÝŽEHY):

Vymrazené značky-bezbolestný proces zahrnující použití značkovacích želez, která byla vychlazena v tekutém dusíku. Chlad zničí v kůži pigmentové buňky a chlupy na těchto místech rostou bílé. Číslice a písmena těchto značek jsou pak trvale registrována

Výžehy-jsou běžné u celé řady plemen a u původních plemen poníků. Některé značky označují kontrkétní plemeno, zatímco jiné jsou osobními značkami majitele, umisťují se na krk, stehno, do sedlové krajiny a jsou trvalé

Značky na kopytech-poštovní kód majitele je vyžehnut do stěny kopytního pouzdra. Je to bezbolestný proces, ale je nutno značku každých šest měsíců obnovovat, protože odrůstá spolu se stěnou rohového kopytního pouzdra

Mikročipy-mikročip se v vpíchne do svaloviny na krki. tento způsob identifikace se běžně používá u psů, koček, stejně jako u koní. Podorbné údaje o koni, který byl "očipován", jsou reistrovány v počítačovém systému a údaje na čipu se dají přečíst pomocí speciální čtečky

OČI:

1)Modré-rybí oko

2)Hnědé(u vetšiny plemen)

ÚHOŘÍ PRUH:

Vyskytuje se nejčastěji u plaváků a u plemene Fjordling(Fjordský kůň)

Stavba těla
Hlava a krk
Hlava prozrazuje povahu koňů. Žádoucí jsou velké, ušlechtilé oči a široké, velké nozdry dovolující maximálnímu přísunu vzduchu. Kůň s dobrým původem má suchou hlavu s výraznými rysy s jemnýma a pohyblivýma ušima.Velikost hlavy by měla být v určitém poměru k tělu (je-li příliž těžká, převažuje přední část koně, příliž malá též vadí vyvážanosti).
Krk by měl být klenutý. Jelení krk je vážná chyba (horní linie je vydatná a silně osvalená, dolní linie vyčnívá dopředu), která zaviňuje klouzání sedla dopředu a dělá problémy při uzdění. Masité hrdlo poněkud omezuje ohýbání krku. Kratší, silný krk je silný a výkonný v tahu, ne však v rychlosti.Jeho délka má být zhruba jeden a půl násobkem délky hlavy (měřeno od temene po dolní pysk).

Hruď a trup
Hruď nesmí být příliš úzká, ani široká. Je-li hruď příliš široká, je krok kolébavý a je-li příliš úzká, jsou nohy příliš u sebe.
Hrudník musí být dostatečně prostorný, (aby neomezoval rozpínání plic), proto je důležitá délka hrudi, která se měří od kohoutu pod loketní kloub a má být stejná nebo lépe větší než vzdálenost od dolního okraje lokte k zemi.
Kůň má osm žeber pravých, nasedajících koncem jedním na obratle a druhým na hrudní kost a deset nepravých, zakloubených jen v obratlech. Druhý konec spojuje chrupavka, nebo je volný.Pravá žebra by měla být dlouhá (kvůli hloubce hrudníku ) a plochá (pro pohodlí jezdce). Nepravá žebra chrání životně důležité orgány, a proto musí být zaoblená a dost dlouhá. Lopatka nesmí být strmá (snížení rychlosti ).

Hřbet
Hřbet se lehce zvedá směrem ke kříži a je po obou stranách velmi osvalen. Příliš krátký, Dlouhý nebo široký hřbet omezuje pohyblivost. Na bedrech závisí odrazová síla zádě, a proto by měla být krátká, silná a mohutná.Kříž je v jedné linii s kohoutkem, je-li kůň dospělý a vyvážený. Skloněný kříž naznačuje slabost zadních noh. Hřbet (od konce kohoutku po kříž )má být krátký ve srovnání se vzdáleností od ramenního hrbolu až po konec nepravých žeber.

Plece a kohoutek
Plec ideálního jezdeckého koně je správně skloněná(43stupňů od nejvyššího bodu kohoutku k ramennímu kloubu), s dlouhou a šikmou lopatkou a krátkou ramenní kostí. Jsou- li plece dostatečně šikmé, musí být kohoutek dostatečně výrazný a posunutý vzad. Krátký krok mají za následek strmé plece.

Záď
Tato část koně by měla budit dojem velké síly. A pokud je skočný kloub na správném místě, je v jedné linii s kaštánkem na přední noze. Z postranního pohledu se kolmice spuštěná o sedacího kloubu se dotýká patního hrbolu a klesá dále po zadní straně kosti holenní.

Zuby
Podle řezáků se dá přesně určit věk v prvních deseti letech života(podle délky a sklonu zvětšujícího se trojúhelníkovitého tvaru), ale tři určité zkušenosti lze odhadnout i vyšší stáří. Již novorozené hříbě může mít až 16zubů. V devíti měsících je již mléčný chrup úplný. Výměna začíná 2,5 roku po narození a v pátém maximálně šestém roce dorůstají poslední zadní stoličky. Stálý chrup je žlutý, na rozdíl od bílých mléčných zubů.
Kůň má 40-42 zub

Přední nohy
Zvláštní rys této nohy je její připojení k tělu, a to pouze svalovou a vazivovou tkání. Hlavní výhodou je, že jsou svaly schopny pohlcovat většinu otřesů, které by se jinak přenášely na kostru. Pokud je však na svaly vyvinut nadměrný tlak, kůň se může snadno zhroutit.
Hlezno je tvořeno klouby,které jsou navzájem spojené vazy. Kostí hleznovou je spojeno s holení kostí. Hlezno by mělo být mohutné, silné, souměrně klenuté, bez hmatatelných hrbolků a bouliček. Hlezno též musí být nízko u země. Krátké nártní kosti a krátká vzdálenost od kolene ke spěnce jsou znakem síly.
Spěnkový kloub musí být dobře ohraničený a musí být naběhlý. Dále pokračuje spěnková, která musí být středně dlouhá a šikmá.. Krátké spěnkové kosti nepohlcují otřesy vznikající pohybem.
Loket musí být volný a nesmí těsně přiléhat k žebrům. Předloktí by mělo být svalnaté a dlouhé, korpus plochý a velký, holenní kosti silné a krátké a míra obvodu má být vždy menší než délka. Spěnkový kloub nemůže být naběhlý a spěnky, tlumící nárazy, mají být středně dlouhé.
Přední nohy vystupují z trupu pod bodem ramene.Pažní kost postupuje ke „koleni“, které by mělo být široké, silné a souměrně klenuté. Pak následuje kost záprsní, která klesá ke kloubu spěnkovému. Šlachy kosti záprsní by měly ostře a jasně vystupovat. Spěnka odděluje kloub spěnkový od chodidla. Nohy mají rohovinové výrůstky na vnitřní straně nad koleny. Říkáme jim kaštánky a nejspíše to jsou zbytky prvního prstu.

Zadní nohy
Zadní nohy jsou hlavní hnací silou. Koleno se nachází v místě, kde vystupuje noha z trupu. Koleno je vybaveno čéškou, která dává dostatečnou sílu svalům natahující koleno. Koleno je v pohybech synchronizované s hleznem, neboť oba tyto klouby jsou ovládány stejnými svaly a vazy. Na koleno navazují bérce, které musí být osvalené a době vyvinuté, neboť musí vydržet práci a zátěž. bérce postupují dolů k hleznu, které umožňuje koni cválat a skákat.

Kopyto
Plnokrevníci mají většinou malá kruhová kopyta a často nízké patky. Chladnokrevníci mají kopyta velká a plochá.
Kopyto by mělo být široké a otevřené. Rohovina by měla vypadat zdravě (bez brázd a prasklin), neboť pod ní leží citlivá škára.Rohový střel, který začíná na patkovém klenutí a končí u špičky chodidla, musí být dobře vyvinutý. Pomáhá tlumit otřesy a funguje jako protiskluzové zařízení.
Každé chodidlo je obkrouženo korinkovým valem, jenž leží mezi kopytem a spěnkovou kostí. Správná péče o nohy je nezbytná. Též správné okování je nutností.

Konské kopytá majú neobyčajne zložitú stavbu, sú veľmi citlivé na námahu tlak a sú vynikajúco zásobované krvou a vybavené nervami. Keď sa noha zaťaží, kopyto sa sploští a mierne rozšíri, stláčajuc citlivé tkanivá a krvné riečište medzi rohovinovou stenou kopyta a jeho kostným podkladom.

Rohovuna kopyta rastie počas celého života koňa, ale na tvrdých cestách sa nadmerne opotrebuva. Kone sa podkúvajú železními podkovami, ktoré chránia kopyto, ale súčasne zabraňujú jeho prirodzenému obdieraniu. Preto podkúvač prv než nasadí nové podkovy, musí nadbytočnú rohovinu odstrániť. Jestvujúca rohovina sa nadá zlepšiť, ale novorastúca sa dá skvalitniťpríprevkami obsahujúci metionín, biotín a inými látkami.

Anatómia koňa

Menu

4. 10. František

Návštěvnost stránek