Milton

Narozen v roce 1978, valach, bělouš, syn Mariuse, holandského hřebce dovezeného do Anglie, a Epauletty, polokrevné klisny s vynikajícím původem. Jednoznačně nejpopulárnější jezdecký kůň minulého století. Jen v letech 1985 - 1991 získal 25 vítězství na velkých mezinárodních závodech, 24x byl druhý a 16x třetí. Byly o něm napsány desítky článků, otištěny stovky fotografíí a dokonce vydána kniha, nesoucí prostě jen jeho jméno: MILTON.

Původně se tento miláček davů jmenoval Marius Silver Jubilee. A protože se drby nevyhýbají ani koňským hvězdám, kolují i o Miltonovi a jeho původu. Všechno začal jeden televizní komentátor, který se při přenosu pozastavil nad tím, že Milton se naprosto liší od všech synů hřebce Mariuse. Spustil tak lavinu dohadů, které nebyly nikdy potvrzeny ani vyvráceny. Jeden z těchto dohadů tvrdí, že Milton je původem connemara pony! Autor této zdánlivě šílené teorie se vrací zpět do historie, kdy byla z Irska do Anglie převezena 14-letá březí connemarská klisna. Ta později porodila šedého hřebečka, který byl nadneseně pojmenován Celtic Truska Prince. Cesty osudu zavály tohoto koně až do Wellsu, kde pod přezdívkou Mick naháněl ovce. Při této práci se mu dostalo i skokanského výcviku, protože nízké kamenné zídky bylo mnohem snažší přeskakovat než objíždět. Díky svému skokanskému nadání také mohl po nocích navštěvovat i nedaleké stádo klisen welsh-pony, které pak překvapovaly své majitele nečekanými přírustky. Mimo to působil i oficiálně v chovu connemara-pony, a například nejlepší skokanka v pony-parkúrech, kobylka Mystic Moonlight, je jeho dcerou. Později se dostal Mick do hřebčince, kde působil jako zkušební hřebec pro Mariuse. Šéf hřebčína sám připouští, že malého Micka hodnotil daleko výše než holandského hřebce: "Nečekal jsem, že spojením Miltonovy matky s Mariusem vznikne něco vyjímečného. Měl jsem za to, že aby z toho byl aspoň kůň na vyjížďky, bylo by mnohem lepší krýt ji Mickem"...

Takže tolik úvahy o tajemství Miltonova původu. Proč ale nebyl jeho původ nikdy veřejně zpochybněn? Jednak jeho fantastické výkony zůstanou stejné, ať už je jeho původ jakýkoli a mlčení o nejasnostech Miltonova původu je i jakýmsi projevem úcty první Miltonově jezdkyni, Carolině Bradleyové. Ta ho koupila jako tříletého od chovatele Johna Harding-Rollse ještě pod jménem Marius Silver Jubilee. Tmavě šedý grošák ovšem tehdy nebyl tím Miltonem, kterým se stal později. Říkali mu dokonce "ten malý šedý", ale jeho majitelka neochvějně věřila v jeho schopnosti. Jako první rozpoznala jeho talent. Carolina tehdy řekla svým rodičům: "Neměli bychom si z něj utahovat, jedno z něj bude nejlepší skokan všech dob."

"Škaredé kačátko" se postupem času proměnilo v aristokrata mezi koňmi, Milton vyrostl a jeho šedá srst se stala stříbřitě bílou. Carolina Miltona jezdila 2 roky, více jí nebylo dopřáno - mladá jezdkyně umírá roku 1983 na rakovinu. Miltonovy slávy se již nedožila...

Po Carolinině předčasné smrti Bradleyovi rozprodali všechny koně - až na Miltona (toto jméno mu také dala Carolina, jmenoval se tak jejich soused na venkově). Milton byl stále považován za Carolinino vlastnictví, a proto nemohl být prodán. Jelikož Carolina byla obdivovatelkou jezdeckého stylu J. Whitakera, rozhodli se její rodiče nabídnout Miltona jemu. Bylo to asi týden po Carolinině smrti. John souhlasil a řekl, že se přihlásí za 14 dní, protože se přávě chystal na závody do Skotska. Po návratu John však zjistil, že Milton je u Steva Hadleye, profesionálního trenéra mladých koní. O rok později při stříháni srsti přestřihli Miltonovi šlachu na přední noze a musel se podrobit operaci. Po dobu rekonvalescence měli Bradleyovi Miltona doma a dali mu k dispozici celou zahradu. Přestože se smířili s tím, že si podrží posledního koně ze své stáje jen kvůli Carolině, Milton jim dal najevo, že na pastvině nehodlá zůstat. Sotva mohl na zraněnou nohu trochu došlápnout, našel si novou zábavu: skákat přes plot a procházet se po hlavní cestě. Bradleyovi se setkali s P. Schockemöhlem a ptali se ho, kdo by podle něj měl Miltona jezdit. Ten jim poradil Johna Whitakera.

K Johnovi se Milton dostal červnu roku 1985. V tomto jezdci našel Milton ideálního partnera, který mu umožnil předvést všechno, co v něm bylo ukryto. Nejprve chodil Milton jen na národní závody, na mezinárodních byl koněm čílo dvě. Skákal však tak dokonale, jako kdyby celý život nic jiného nedělal. Přední nohy zvedal vysoko k prsům a budil dojem, že mu skákání nedělá nejmenší potíže. Čím víš skákal, tím lépe. V prním mezinárodním závodě v Berlíně byl třetí, v druhém v Brusselu druhý a svůj třetí mezinárodní závod v Bordeaux již vyhrál. Od té doby šli John a Milton od úspěchu k úspěchu, vyhráli všechny možné významné závody, ovšem nikdy nezískali olympijskou medaili. Bradleyovi Miltona na olympiádu v roce 1992 (Soul) nepustili. Cesta se jim zdála příliš namáhavá a navíc podle nich už Milton světu ukázal, co v něm je.

A jaký je Milton kůň? Docela jako ostatní koně, má svoje dobré i špatné nálady. Nesnáší stříhání, elektrická hrazení a gumové hadice. Není rád sám, na pastvině s ním musí být jiní koně, nebo poník. Je-li zavřen ve výběhu sám, postaví se před branku a dává jasně najevo, že chce jít domů. A když se nudí, dokáže si celé hodiny hrát se svým dolním pyskem, přičemž vydává zvuky jako malé prasátko. Na vyjížďkách je naprosto nevypočitatelný. Kolikrát se nevšimne aut ani kamionů, které projíždí kolem, a jindy ze stejného důvodu vyskakuje doslova všema čtyřma do vzduchu... Mezi věci které má rád patří psí keksy.

Milton odešel do koňského důchodu v roce 1995 a v současné době by měl být na farmě Johna Whitakera v západním Yorkshiru v severní Anglii. Milton byl obrovským přínosem pro skokové jezdectví a koně jako on se nerodí často. Měl sobě něco, co neměl žádný jiný kůň.

ZDROJ: horses-online.cz

Foto: internet