Jaderné elektrárny na vzestupu

Lidstvo dnes ve světě využívá fosilní paliva (uhlí 23%, ropa 35%, zemní plyn 21%), uran (7%) a obnovitelné zdroje energie (voda 2%, biomasa 11%, ostatní 1%). Tyto zdroje jsou pak spotřebovávány v elektroenergetice, teplárenství, dopravě, průmyslu, domácnostech a službách. Světová výroba elektrické energie je zajišťována z elektráren uhelných (39%), plynových (18%), jaderných (17%), vodních (17%), olejových (8%) a ostatních (1%).

V současné době je ve světě v provozu 441 bloků jaderných elektráren (JE) v 31 zemích, ve výstavbě je dalších 31 bloků v 13 zemích, v plánu a výhledu 103 bloků v 21 zemích (nejvíce Čína a Indie po 24 blocích, v Rusku má být zvýšena jaderná kapacita ze současných 20,8 GWe na 49,3 GWe v roce 2020). Jaderná energetika se podílí na výrobě elektřiny ve světě 17 %, v EU 35 % a např. ve Francii 80 %. Celkový instalovaný výkon je 360 GWe (nejvíce v USA, kde je v provozu 104 bloků s výkonem 98 GWe). 56 zemí provozuje 284 výzkumných reaktorů. I přes současnou "stagnaci" výstavby nových bloků výroba elektrické energie z jaderných elektráren roste. Důvodem je:
Zvyšování výkonu nad původní projektovou mez (např. ve Finsku až o 23 %)

Zvyšování spolehlivosti provozu (modernizace a rekonstrukce), optimalizace údržby a snižování neplánovaných odstávek bloků, což vede ke zvyšování koeficientu ročního využití výkonu (ze 71% v roce 1990 na 84% v roce 2002)
Prodlužování životnosti nad původní projektovou mez (licence dozorných orgánů)
Uvádění nových bloků do provozu.
Pokročilé technologie jaderných elektráren

Nejrozšířenějšími typy jsou tzv. lehkovodní reaktory. Ty představují 80 % všech provozovaných reaktorů ve světě (z toho tlakovodní 59 % a varné 21 %), a koncepčně se zcela odlišují od typu RBMK, který v důsledku selhání lidského faktoru způsobil v roce 1986 havárii černobylské elektrárny. V současnosti nabízené projekty tzv. Generation III+ jsou s tlakovodním reaktorem AP 600 a AP 1000 (Westinghouse), EPR (Framatome ANP), VVER 1000 (Atomstrojexport) a s varným reaktorem SWR 1000 (Framatome ANP - Siemens), ABWR (General Electric) a BWR 90+ (Westinghouse Atom). Vítězem na výstavbu 5. finského bloku se stal francouzsko-německý EPR o výkonu 1600 MWe. Z iniciativy USA vzniklo v roce 2000 mezinárodní fórum Generation IV, ve kterém jsou zastoupeny leadři jaderných technologií (USA, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Velká Británie, EU a další). Cílem iniciativy je propracovat technologie vybraných 6 perspektivních typů reaktorů pro nasazení po roce 2025 (rychlé reaktory chlazené plynem, olovem, sodíkem, vysokoteplotní reaktor chlazený plynem, nadkritický vodou chlazený reaktor, reaktor chlazený roztavenými solemi). Velká pozornost je věnována těm typům, které díky vysoké teplotě umožní kromě výroby elektrické energie i výrobu vodíku. Vodík je perspektivním palivem využitelným v budoucnosti především v dopravě, kde nahradí ropné produkty. Jedním z hlavních podmínek rozvoje je bezpečnost reaktoru.
Stručná charakteristika současné jaderné energetiky
Je reálné uspokojení současných energetických potřeb v některých zemích s rozvinutou jaderně energetickou politikou (Francie), které elektrickou energii jako vysoce žádaný výrobek i úspěšně vyvážejí.
Prodlužováním životnosti zařízení, zvyšováním výkonu a zlepšováním koeficientu využití výkonu již provozovaných jaderných elektráren je získán energetický potenciál na delší období, než se původně předpokládalo.
Důsledky černobylské havárie na jednom z netradičních typů reaktoru negativně ovlivnily přístup politiků i veřejnosti k jaderné energetice a v celém světě zpřísnily a prodloužily legislativní schvalovací proces licencování a objednávání nových jaderných bloků.
Je patrný nedostatek finančních zdrojů na dokončení již rozestavěných bloků z politických důvodů dochází ke zrušení dostavby některých bloků k odklonu od jádra.
Protijaderná lobby ovlivňuje vládní a průmyslové decision makery.
Jaderný průmysl stále trpí svým vojenským původem a politickým utajením, které mu dřívější politické systémy s představami o národní bezpečnosti uložily.

Pro další rozvoj jaderné energetiky je třeba zajistit kontinuální zvyšování technické úrovně projektů, zvyšování a sjednocování legislativní úrovně bezpečnosti provozu jadernách elektráren mezinárodními normami a je nutné harmonizovat priority provozovatelů a předpisů dozorných orgánů. Důležité jsou poskytování a šíření objektivních informací, pozitivní změna přístupu veřejnosti a politiků k jaderné energetice a dořešení otázky jak skladovat a trvale ukládat vyhořelé palivo i likvidace zařízení po ukončení provozu. K tomu bude nezbytný dostatek finančních zdrojů na investiční výstavbu (deregulace a liberalizace cen energií, úvěrová politika velkých bank a pojišťovacích společností pro nové jaderné zdroje) a zachování kontinuity jaderně energetického know-how výchovou nových nástupnických kapacit jaderných odborníků.
Jaderná energetika = obdivovaný i nepopulární sektor

I přes rostoucí a vítaný podíl alternativní výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů nemohou tyto zdroje nahradit současný podíl jaderné