Havárie v Jaslovských Bohunicích

5. ledna 1976 kvůli nedostatečně zasunutým palivovým článkům unikl do reaktorové haly radioaktivní oxid uhličitý. Havarijní systém dal okamžitě pokyn k evakuaci reaktorové haly. Dva zaměstnanci se ale zachránit nestačili, protože běželi k nouzovému východu, který byl v rozporu s předpisy uzamčen. To bylo způsobeno nařízením ředitele elektrárny, který chtěl zabránit krádežím.

22. února 1977 vyměňovala obsluha vyhořelé palivo v aktivní zóně bez přerušení provozu. Palivové články měnila ve spěchu, aby nedošlo k samovolnému zastavení štěpné reakce. Operátor ale u jednoho z palivových článků zapomněl odstranit ochrannou vložku, a ta ucpala kanál v reaktoru. Tím se zastavil průtok chladícího plynu a palivo se začalo tavit. V ucpaném kanálu se protavila i vnější trubka a do primárního okruhu se dostala těžká voda. Ta narušila povrch asi čtvrtiny palivových článků. Radioaktivitou byl zamořen primární okruh a přes netěsnosti v tepelném výměníku i parovody, turbína a kondenzátor v nejaderné části elektrárny.

Jaderní odborníci a odpůrci se dodnes přou o to, zda došlo k úniku radioaktivity mimo areál elektrárny a jak vysoké bylo ohrožení civilního obyvatelstva.

Po nehodě byla elektrárna zakonzervována, postupná likvidace pokračovala i v devadesátých letech. Reaktor A-1 bohunické elektrárny už nebyl zprovozněn zčásti kvůli vysoké náročnosti obnovení provozu, částečně kvůli politickému tlaku SSSR. Sovětský svaz tehdy požadoval, aby Československo přešlo na vodovodní reaktory sovětské výroby.

__________________________________________________________________________

V Jaslovských Bohunicích nadále pracují dvě elektrárny V-1 a V-2, každá o dvou reaktorech VVER 440. Obě elektrárny dohromady mají stejný výkon jako čtyři bloky elektrárny Dukovany.

 

Černobyl 2.jpg