Úspěšný umělec je ten, který stačí vydělat víc, než stačí jeho žena utratit.Úspěšná žena je ta, které se podaří najít takového muže.

 Tohle jsem já. Každý umělec si dává pseudonym. Já si říkám  JOHNDSCN0210 - kopie.JPG

Pokud umělec stvoří něco, co je pro něj posvátné a předá to světu. Neměl by od světa očekávat, že svět bude jeho výtvor vnímat stejně jako on. Každý člověk má právo si vzít s uměleckého díla jen to co chce, jako má i umělec do svého výtvoru vložit to co chce, a právě to je na umění to krásné. Nemyslím si,  že by umělci měli být nezodpovědní, ale zároveň by neměli sami sebe cenzurovat !!!

David Bowie     akryl na sololitu 75 x 103 cm r.2019

David Bowie.jpg

O malíři

Maloval jsem tvůj obraz, v ráji a pekle pozemském, nejdřív jsem bleskuryclou rukou horečnatě kreslil tvou tvář, měnivé křivky těla,stříbřitě šedou barvou naznačoval prchající okamžiky.

Veronskou modř jsem vtiskl do tvých očí,rumělkou modeloval hlas tvé krve,teplou barvou hlíny horký klín.

Pak jsem poslepu jemnými tahy štětce,daroval obrazu smaragdovou zeleň,přitažlivou a chladnou barvu nesplněných přání.

Obraz byl hotov, neboť jsi křičela,je krásný a dokonalý.

Dnes už vím, proč jsem nenašel ani kousek místa na podpis ......... zasněná ll (02)[1].jpg 

Dívka z obrazu

Dívám se před sebe, dumám nad obrazem.

Co jsi chtěl malíři říci tím odkazem?

Proč zrovna dívenka s očima z jantaru,svícen a svíček pár hoří tu k večeru?

Jak duše bez těla,jak tělo bez duše,zasněná dívá se s úsměvem Venuše.

Je jako mrtvola, co život ukradla,na klíně květinu co dávno uvadla.

Na tváři z mramoru dvě slzy skleněné,na věky zůstanou i když mi zemřeme.

Pláče a směje se po celá staletí.Krásná i hrozivá v mrazivém obětí.

Ten střípek z obrazu zachycen na plátně,svým zvláštním způsobem svádí a láká mě.

Až život krátký můj skončí tu na zemi,setkám se s dívenkou,snad příběh řekne mi....

WBGBsZS.jpg  

Malíři namaluj mé srdce,

řekla a snad to znělo ustaraně a malíř maloval barvou její aury modrou křivkou její dlaně proti osvětlené zdi 

Malíři,  zahoď štětec maluj citem, který ke mě chováš a malíř vzal její srdce prstem objížděl jeho křivku tahy plnými něhy

Malíři myslíš, že jsem čistá ty nevidíš ten na dně kal? A malíř růžovými trny a červeným vínem její nevinnost a perleť na dně něžnými doteky iluminoval vinně

74645280_2511005799224429_2115413183035342848_n.jpg

 Otázky ?????

Chceš kreslit obraz a máš strach? Bojíš se kousek plátna dát? Že jsi dal dost, už akorát. Proč neušetřit na barvách? 

Když maluji já, tak neptám se, kdo mohl by to ocenit? Stačí mi barvy smích a cit. Má vlastní touha po kráse. Pak tahy štětcem, hojnost čar. Cítím, že můžu víc. Tak dávám darů na tisíc. Dávám životu svému tvar. 

Máš plno strachu...Nač se bát? Že obraz nikdo nekoupí? Myslíš , že na tom prohloupíš? 

Co je lehčí přestat malovat, nebo milovat?

Má odpověď......

Přestat milovat? To snad ani nejde. Pokud by někdo, někdy přestal milovat, pak nikdy nemiloval....

Přestat malovat? To taky snad ani nejde. Dostal jsem od Boha dary, které má jen člověk milovat a malovat. Kdybych je nevyužil, byl by můj život jen prázdným plátnem bez příběhu......John

10. 7. Libuše, Amálie

Zítra: Olga

Moje logo.jpg

 V časopise Spirit psali o povahách dle narození tohle napsali o mě:

"TVOŘIVÝ" chce změnit svět, bojuje za ideály, poukazuje na nedostatky. Je hladový po vědomostech a nemá strach z nového. V kruhu přátel ho považuji za maják. Tráví hodně času v oblacích, ztrácí kontakt se skutečností.

51544716_391206261613442_9187972096062390272_n.jpg

Modlitba.... 

Má duše, zanech marné tužby po nesmrtelném životě a raději vyčerpej všechny možnosti tohoto dne……..

Otče náš, jenž jsi na nebesích, zůstaň tam a já zůstanu zde na zemi, která je někdy tak krásná se svými ročními obdobími s plovoucími léty, se svými bláznivými dívkami……

Čím by byl náš duch, můj bože, kdyby se nemohl živit chlebem pozemských věcí a opíjet se vínem stvořených krás?

Cesta, kterou rýsujeme pro svůj vzestup je vytvořena z hmoty…..

Ty bože jsi stvořil noc – a já jsem udělal lampu,
Ty jsi stvořil jíl - a já jsem uhnětl vázu,
Ty jsi stvořil pouště, hory a pralesy – a já jsem zasadil sady, zahrady a háje.
Jsem to já, kdo proměňuje křemen v zrcadlo, a jsem to já, kdo proměňuje jed v protijed.

 

Historie umění.jpg

Ptala se mě mladá dívka

 co je to poezie?

Chtěl jsem ji to říci,také to že jsi, ach také to,že jsi a že ve strachu a úžasu,které jsou svědectvím zázraků,bolestně žárlím na plnost tvé krásy,a že s tebou nesmím spát,a že nic nemám,a že ten kdo nic nemá,co by daroval,musí zpívat..........

Ale neřekl jsem ji to, mlčel jsem a ona ten zpěv neslyšela.......

 Táňa (90)[1].jpg

Slyšte vy zbabělci

co znesvěcujete umění. Umělec potřebuje svobodu, ne aby dělal co chce, ale, aby byl kdo je. Jestli tohle má být svoboda !!! Pak svoboda páchne. (Gis van. Gaudí)

90509423_10219529027753626_8098161626881982464_n.jpg

Dívám se na prázdné plátno...

Prázdné plátno.......tolik možností a v hlavě? Nic. Ani jediná myšlenka, která by se dala zhmotnit. Nic. Tupé zírání na prázdné plátno a nic. Ale přesto se cítím tak spokojeně. Je ve mně totiž víra. Ta možná není v hlavě, v mysli, ale dobře to cítím v srdci. Víra v to, že všechno co právě teď je, je přesně tak, jak to má být.

Dívám se na to prázdné plátno a usmívám se.... Jsem to totiž já, kdo mu dá život, kdo mu dá děj. Mou rukou mou myšlenkou. Každým dotekem, každým tahem, každým otřením štětce, celým procesem tvorby.

Dívám se na prázdné plátno a usmívám se....... V srdci totiž cítím, že stačí pohnout rukou. Udělat byť jen nepatrný pohyb a rozběhne se celý svět. Všechno se tu může zjevit, díky mému jedinému pohybu. A ono se to děje. Právě teď se zase celý ten můj svět přestavuje, kousek po kousku do bodu, kde bude zase nový svět.

Dívám se na prázdné plátno, usmívám se....... A začínám slzet. Cítím neskutečnou vděčnost za to, že tu před tím prázdným plátnem můžu stát a dívat se na něj. Že můžu vzít štětec, vybrat barvu a udělat cokoliv. Cokoliv a nebo nic. Jsem malíř a stojím před čistým plátnem. Čistá mysl možná nevymyslí co malovat, ale věř mi, že vede-li tvou ruku srdce, ten obraz, který tvoříš, bude vždy tvůj důvod se usmívat. I kdyby to 30 let bylo jen prázdné plátno, před kterým stojíš a usmíváš se, než uděláš první tah......

91144851_2054114831401714_6154783655240663040_n.jpg

Namaluj lásku jako dlaně navzájem se hladící namaluj lásku jako ústa polibky se mazlící namaluj lásku jako těla po milování toužící...tvé obrázky kraso moje ruměnce tvoří na líci...tvé ruce s pastely nechám si zdát tvé kučeravé vlasy jak voní asi si budu představovat....

Návštěvnost stránek

011725