Běhání pomáhá

O'Sullivanově formě pomáhá běh

http://news.bbc.co.uk/sport
11. února 2008

Ronnie O'Sullivan přiznal svou novou lásku, která mu pomohla dostat se zpět na post světové jedničky - běhání.

32letý hráč bude tento týden hrát na Welsh Open, ve svém úvodním středečním zápase čelí buď Joe Swailovi nebo Juddu Trumpovi.

"Zkoušel jsem spoustu věcí, abych mohl se svými démony bojovat a běh je jedna z těch, které fungují," řekl pro BBC Radio 5 Live.

"Běhám každý týden asi 50 mil. Kdybych si musel mezi těmi činnostmi vybrat, tak bych nechal snookeru."

O'Sullivan v prosinci získal svůj čtvrtý titul UK Championship, ale hned v 1. kole lednového Masters byl vyřazen Stephenem Maguirem.

Pokračoval: "V posledních měsících jsem našel v mém snookeru solidnost, kterou jsem neměl po 14 nebo 15 let. V tuhle chvíli si hru opravdu užívám."

The Rocket tvrdí, že je nyní "mnohem šťastnější, spokojenější a nedělá si tolik starostí" lépe snáší výhry a prohry.

Řekl: "Snooker je mým životem, ale kladl jsem na sebe příliš nároků, což mě strašně sráželo a deprimovalo."

"Pokud nejsem světová jednička nebo mistr světa, je to pro mě tak trochu selhání."

"Ale zjistil jsem, že v životě je toho mnohem víc - a i když si hraní snookeru užívám a jde mi to, cvičení je pro mě víc, než snooker."

O'Sullivan byl dlouho trýzněný depresemi, které, jak sám říká, ho někdy omezovaly v předvedení svých schopností.

Prozradil: "Říkával jsem si - netěším se na ten turnaj, nenávidím tu hru, ničí mě, už nikdy žádný zápas nevyhraju, nikdy nevyhraju žádný turnaj, lidi to brzy zjistí."

"Byla tam spousta negativismu. Pořád jsem věděl, že dokážu hrát lépe, na vyšší úrovni, s vyšším nasazením a ulehčit si život."

A tehdy začal O'Sullivan pravidelně běhat a začal sklízet ovoce tohoto sportu.

Řekl: "Jsem běháním posedlý, vstoupil jsem do klubu a potkal jsem pár milých lidí a než jsem to zjistil, tak jsem běhal denně."

"Neříkám, že to cvičení porazilo mé deprese, a nebo že jsem našel kouzelný lék, ale běhání mi pomáhá se držet."

"Vlastně si ani neužívám snookerové turnaje, nudí mě to a jen taktak udržím koncentraci."

"Takže nyní jsem v kontaktu s běžeckými kluby v Belfastu, Glasgow, Aberdeenu, Telfordu i Sheffieldu, a když tam jedu, mohu se setkat s někým, kdo si se mnou zaběhá."

Tak jak se tělo a mysl dostává do lepší formy, stává se i O'Sullivan pozitivnější co se jeho samotného a jeho schopností týče.

"Teď jsem zjistil, že opravdu mám talent - i když hraju bídně," řekl.

"A neměl bych nikdy vypadnout ze světové top čtyřky, doufám, že ještě tak 4 nebo 5 let."