Ronnie se zaměřuje na rekord Stephena Hendryho v zisku mistrovských titulů

www.bbc.co.uk

Ronnie O’má rekord Stephen a Hendryho sedmi světových titulů ve svém hledáčku.

„Raketa“ získal svůj 5. světový titul v Crucible v Sheffieldu navzdory faktu, že v uplynulých deseti měsících hrál jen jeden soutěžní zápas.

Nedávno vyvolal polemiku svými komenty ohledně fixlování zápasů – poslední kapitole své divoké kariéry, kterou rozebírá ve své nové autobiografii – Running (Běh).

V tomto rozhovoru mluví s BBC Sport o svých snookerových ambicích, uvěznění svého otce a psychiatrovi, který mu pomohl dát jeho život dohromady.

Rozbití konvencí

Květnové vítězství přidalo O’Sullivanovi pátý titul k triumfům z let 2001, 2004, 2008 a 2012.

„Mám pět světových titulů. Byl jsem rád za čtyři. Nedával jsem si žádné bláznivé cíle. Je to něco, čeho bych rád docílil, byl by to sen získat sedm, možná osm,“ řekl 37mi letý hráč.

Několikanásobní vítězové snookerové historie od roku 1970

7 – Stephen Hendry

6 – Ray Reardon

6 – Steve Davis

5 – Ronnie O’Sullivan

4 – John Higgins

„Je to každopádně jedna z hlavních motivací proč stále hrát. Pohání tě to. Když se dostanu na 6, vyrovnám se Stevu Davisovi a když se dostanu na 7, budu nastejno se Stephenem Hendrym, tím nejlepším, kdo tu hru kdy hrál.

„Když je vám 70 nebo 80 a volají vás zpátky do Crucible jako sedminásobného mistra světa, zní 7 lépe než 5. Takže je to určitě důvod, proč jich vyhrát víc. Ale soutěž je to těžká, je tam pár skvělých hráčů a každý chce být mistr světa.“

„Začínám si říkat, je me skoro 40, jsem stařík. Začínají mi šedivět  vlasy. Rozhlédnu se a každému je 25, 26 a mně je skoro 38 a honím se za jejich penězi. Jsem jako táta na okruhu.“

„Mám pocit jako bych prolomil zažité konvence hráčů, kterým je 30 a myslí si, že už nezvládnou vyhrát žádný další titul. Možná si další generace bude myslet, že nedosáhnete svého maxima , než vám bude 37, protože Ronnie to dokázal.“

Vztah s Ronnie seniorem

O’Sullivanův otec, Ronnie senior, který ho povzbuzoval v začátcích snookerové kariéry, byl uvězněn v roce 1992 za vraždu po bitce v nočním klubu a propuštěn v roce 2010. Rok poté, co byl uvězněn, jeho 17ti letý syn získal trofej UK Championship, věnoval mu ji a stal se nejmladším vítězem bodovaného turnaje.

„Když mi bylo 10, tak každému říkal, že budu mistr světa,“ řekl O’Sullivan. „Měl ve mě obrovskou důvěru. Dostalo se mi slušné porce morálky díky tátovi. Tlačil mě i do toho, abych co nejvíce času trávil ve snookerovém klubu.“

„Když mě chytil, že hraju na automatech nebo karty, tak mi buď dal zaracha a nesměl jsem do klubu a nebo mi ostře vynadal.“

Tíha očekávání

O’Sullivan se stal profesionálem spolu s pozdějším mistry světa Johnem Higginsem a Markem Williamsem, ale cítil se pod tlakem, když měl hrát se svým otcem ve vězení.

Vzlety a pády O’Sullivana

1998 – Deprese mu zabránila v obhajobě titulu na UK Champioship

2006 – Předal tágo chlapci z hlediště po porážce v semifinále Mistrovství světa od Graeme Dotta

2006 -  Odchází uprostřed čtvrtfinále  UK Championship se Stephenem Hendrym

2008 – Naráží na ukončení kariéry poté, co vítězí na Mistrovství světa

2012 – V listopadu oznamuje, že si bere z osobních důvodů pauzu na zbytek sezóny 

2013 – Vyhrává svůj 5. titul mistra světa po 10 měsících s pouhým jedním soutěžním zápasem

„Měl jsem opravdu dobrou první kvalifikační sezónu v Blackpoolu (v roce 1992), kde jsem vyhrál 74 ze 76ti zápasů a hned poté šel můj táta sedět a dopadlo to tak, že nevyšel ven po 20 let,“ uvažuje.

„Když jsem vyhrál svůj první UK Championship, bylo to to nejhorší, co se mi mohlo stát, protože jsem měl úspěch tak brzy a zaměřily se na mě světla médií.“

„Vždycky na měl byl tlak kvůli vítězství a já se naučil s tím vyrovnávat, ale s čím jsem se vyrovnat nemohl bylo to, že můj táta byl zavřený a já nechtěl, aby cítil vinu za moje selhání, takže na mě byl ještě větší tlak, abych byl úspěšný.

„Bylo to opravdu těžké – nejobtížnější období mého života, abych byl upřímný. Mohlo mě to stvořit nebo zlomit – mohlo to dopadnout tak i tak.“

„V jednu chvíli jsem byl na sestupné spirále po asi 6 nebo 7 let. Byl jsem přítomný na turnajích, ale opravdu jsem měl co dělat, abych se s těmi věcmi vyrovnal.“

Běžící muž

Poté co strávil nějaký čas na klinice Priory v roce 2000, aby porazil drogovou závislost, nalezl O’Sullivan nový cíl v běhání.

„V Priory jsem se dal dohromady – to byl dobrý začátek – a pak jsem objevil běhání, což je nejlepší věc, která mě drží pohromadě,“ řekl.

„Snookerové turnaje se staly příležitostí pro návštěvy různých běžeckých klubů a běhajících přátel. Stalo se mým koníčkem někdy v roce 2004 nebo 2005. Jakmile jsem si vzal své běžecké boty, podíval jsem se na tágo a pomyslel si, že běh je přednější.“

„Když se mi podařilo vyhrát 5mílový závod a dostal jsem voucher na 80 liber, bylo to skvělé. Na prvním závodě jsem doběhl asi 100. z 200 a o 6 let později jsem vyhrál – byl jsem se sebou sakra spokojený.“

„V několika ohledech jsem měl více uspokojení z běhání, protože tam bylo vždy ještě čeho dosáhnout.“

„Ve snookeru když jsem nevyhrál jsem vždy slyšel, že jsem nenaplnil své možnosti nebo očekávání druhých. Myslím, že jsem měl mnohem víc uspokojení z běhání a dobrých závodů, než ze svého snookeru.“

Hry mysli

O’Sullivan přičítá hodně ze své současné stability pomoci od psychologa dr. Steva Peterse, který pomohl předním cyklistům včetně Sira Chrise Hoye a Sira Bradley Wigginse.

Peters pracuje s klienty na tom, co nazývá jejich „vnitřním šimpanzovi“ – kontrole jejich emoční strany přes soutěže.

„Dlužím Stevovi za vše. Nehrál bych dál. Měl jsem toho v roce 2011 dost, bylo tam pár špatných výsledků, nějaké blbosti mimo stůl a já měl prostě pocit, že už celou tu věc nemám rád,“ řekl O’Sullivan.

„Steve převrátil moje myšlení naruby. Našel jsem starý zápal do hry, nový enthusiasmus, byl jsem schopen mnohem více nechat ostatní věci stranou, zatímco jsem hrál.“

„Předtím jsem byl ovládán tím, že toho mám plný zuby, nechci tu být, nenávidím to místo, mám dost snookeru a chtěl jsem hraní snookeru nechat.“

„Nyní si to myslím pořád, ale vypořádáme se s tím později, ne během zápasu.“

O’Sullivan říká, že si vede deník, dělá si poznámky během sezení s Petersem, nahrává si je a poslouchá znovu. Cítí, že má více věci pod kontrolou – „jako stroj“ – u stolu.

„Nebyl jsem si jistý, jestli to bude u mě fungovat, protože jsem zkusil už vše možné. Steve na to šel z odlišného úhlu.“

„Velmi zřídka spolu mluvíme o snookeru, ale jak funguje mysl. Byl schopen dát mi lepší pohled na to, jak to funguje, takže nyní jsem schopen jít ven a udělat pro sebe vše.“

Snookerový génius?

„Snookerový hráč. Mám určitou úroveň snokeru a jsem génius..ha“ Jak říká O’Sullivanův profil na účtu na Twitteru.

„Ten popis „nejtalentovanější hráč“ – jo, mám talent na tu hru, ale kolem bylo mnohem víc mladíků, kteří byli talentovanější, než já, ale kteří to nevyužili,“ řekl.

„Pracoval jsem opravdu, opravdu tvrdě a kdokoliv, kdo viděl můj trénink ví, jak těžká to byla práce. Zjistili, že je to něco, co není snadné.“

„Když byl můj otec propuštěn, všechno se mi to zase vrátilo – etika, udržovat se fit a vyrovnávat s tím můj život jako profesionálního hráče snookeru, což znamená hrát 4 nebo 5 hodin denně.

Dosažení vrcholu

O’Sullivan je sebekritický, ale říká, že nejlepší snooker hrál na Mistrovství světa 2012.

„Byl jsem vážně nemocen s mononukleózou zrovna před tím, než jsem vyhrál mistrovství. Stěží jsem mohl trénovat. Nechal jsem svoje tágo na stole v klubu a nebyl jsem schopen trénovat víc než 2-3 hodny,“ přiznává.

„V každém zápase byly chvíle, kdy jsem zasáhl kouli a pomyslel si, že nemůžu minout. Pokaždé když jsem šel ke stolu jsem myslel na sklizení.“

„Mít takové sebevědomí je neuvěřitelné. Bylo to jako bych byl malý chlapec, a to sebevědomí bylo zpět.“

„Hrál jsem dobře i v roce 2013, ne skvěle. Protrápil jsem se do finále. Pak jsem odehrál opravdu dobré finále.“

„Přijít a vyhrát to byla pohádka a pravděpodobně jeden z mých největších úspěchů.“

„Uvnitř jsem byl stlačený. Moje mysl byla v tom daném okamžiku na jediné kouli. Byly chvíle, kdy jsem měl pocit, že to nedám, nedostatek zápasové praxe a musel jsem kopat hluboko. S finálem jsem se začal zase opravdu cítit jako snookerový hráč a začal jsem hrát instinktivně.

Interview s Jamie Broughtonem

Menu


o7jdzl.jpg

Welsh Open[2].jpg

trophy_masters.jpg

Champion of Champions.jpg

1176106_10200544125836006_1602907661_n.jpg

file-91.jpg

Ronnie_OSullivan_Snooker_Champion_PTC7_2011[2].jpg

topimage[2].jpg

_44628623_ronnietrophybody.jpg


trophy771.jpg

_44304734_ronnie270.jpg

http://www.dan-nypl.estranky.cz/stranka/odpocty_countdowns

http://www.prizevlnika.cz/partner.php?partner=Dana Plachá

23. 8. Sandra

Zítra: Bartoloměj

Ronnie Welsh 2016.jpg215259_10200438078328966_1416503438_n.jpg

539719_10150609203847062_10215162061_9450008_1545638402_n.jpg

german 12.jpg

Nadcházející akce/Upcoming events

27.11.-9.12. UK Championship

10.-16.12. Scotish Open

www.motto.cz

Northern Ireland Trophy 2008

08%20pls%20ronnie%20trophy[3].jpg

Jakékoliv veřejné použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem webmastera.
All rights reserved. Contact webmaster.

Návštěvnost stránek

398169
_1234.bmp