www.worldsnooker.com
Protože si temperamentní Ital běžně užívá zmatek rušné kuchyně, když teď sedí a drží se v klidu po celou dobu snookerového zápasu, nevypadá ani jako pravý Gino.
Ale vidět Jimmyho White účastnit se Pokerstars.com Masters – a být svědkem hřmotného přijetí Whirlwinda od 1400 hlavého davu ve Wembley, který zahrnoval i takové celebrity jako Ronnie Wooda z Rolling Stone – byla příležitost, kterou by bylo škoda propást.
„To bylo poprvé, co jsem sledoval snookerový zápas,“ řekl Gino pro World Snooker. „Před zápasem jsem byl tak vzrušený, nemohl jsem se dočkat. Atmosféra byla neuvěřitelná. Ten okamžik, kdy byl Jimmy ohlášen v aréně byl neuvěřitelný, diváci začali šílet, bylo to fantastické.“
Gino a Jimmy se samozřejmě setkali v nezdravé australské buši během loňského ročníku ITV show „Jsem celebrita, dostaňte mě odsud“. Oblíbenci diváků, oba prošli až do finále, kde charismatický Gino získal ocenění Král džungle. Jen Jimmyho nejkrutější fanoušci poukázali na to, že šestinásobný neúspěšný finalista z Crucible, je přivyklý pocitu prohry ve finále.
Ale důležitější než výsledek je pro oba muže to, že blízké přátelství, které navázali za dlouhé hodiny ve vnitrozemí, přerušoval jen bodavý hlad, obavy z hrůzu nahánějící havěti a občasné úkoly v buši.
„Než jsme se setkali v džungli, tak jsem ho nikdy nepotkal. Ze začátku byl dost tichý, nemohl v první dny najít své místo.“ Vzpomíná Gino. „Pak si našel práci, obstarával vodu. Musel ji přelívat a chladit, abychom ji mohli pít. Vzal si tu práci k srdci a nechtěl toho nechat. Pak se stal jiným Jimmym. Byl velmi zábavný a udělal pár skvělých vtípků, kterým se každý musel smát. Je to skělý kluk a dobře jsme spolu vycházeli.“
Jejich vzájemný vztah rozkvetl, když objevili společný zájem v kulečníkových sportech a uzavřeli dohodu, že se budou navzájem učit pár triků v jejich povolání až se vrátí do Anglie.
„Když jsme byli v džungli, mluvili jsme s Jimmym trochu o snookeru,“ řekl Gino. „Já jsem velký fanda poolu a ve své kanceláři mám stůl. Souhlasil jsem s Jimmym, že by mi mohl ukázat pár strků a na oplátku já ho naučím udělat perfektní boloňské špagety.“
„Můj táta vždycky sledoval snooker, tady začala moje láska k tomuto sportu. Po Jimmym je mým oblíbeným hráčem Ronnie O’Sullivan. Mám rád velké osobnosti. Má v sobě italskou krev a je to vidět na jeho temperamentu.“
Neapolský rodák Gino, který začal v televizních show jako Sobotní kuchyně a „Ready, Steady, Cook“ a napsal knihy s názvy „Fantastico! Buonissimo“ a Italská dieta nabídl dokonce extra popud pro Jimmyho před jeho vystoupením ve Wembley.
„Slíbil jsem před Masters Jimmymu, že když vyhraje turnaj, budu celý týden každý den chodit k němu domů a budu mu vařit,“ smál se otec dvou chlapců, který žije v severním Londýně. „Byl bych jeho osobní kuchař. Uvařil bych mu cokoliv by chtěl – pokud by to bylo italské! Byla by to zábava, takže je škoda, že to nevyhrál.“
Ale navzdory jeho nově nalezené lásce k zelenému suknu, nevěří Gino, že by zvládl sílu pobytu v aréně. „To co dělám je velmi odlišné od snookeru, protože vaření v kuchyni je týmová práce,“ řekl. „Spoléháš se na lidi kolem sebe. Ve snookeru jste jen vy sám, je to jeden na jednoho. A proto je tam mnohem více stresu a vy potřebujete naprosto jinou povahu.“
Uveřejněno ve Sport.co.uk on: 16. září 2009
Autor: Jonny Abrams
Sport.co.uk chytil snookerovou legendu Jimmy "Vichra" White na rychlý rozhovor a hře, stejně tak o jeho lásce k fotbalovému klubu Chelsea a zakončíme informací o velkém ocenění, o kterém až dosud nevěděl...
Kdyby jsi se mohl vrátit do poloviny 80. let, kdy vzrůstala tvoje sláva, udělal by jsi něco jinak?
JW: Lépe bych se připravoval. Užíval jsem si během turnajů hazardních her, takže můj přístup nebyl zrovna dobrý, ale byl jsem svým vlastním pánem. Nelituji ničeho, ale kdybych měl šanci něco změnit, určitě bych se lépe připravoval.
Myslíš, že bys mohl získat světový titul, kdybys žil méně dekadentním stylem, nebo měl menší sklony jednat neuváženě?
JW: Ne, protože můj styl hry je útočný a vytvářel jsem si šance, které nebyly. To je důvod, proč mě lidi rádi sledovali; hrál jsem tu hru trochu jinak. Stále hraju stejně. Včera v noci jsem nahrál 147. Ještě jsem neskončil, víte. Není to jako box nebo fotbal; nemusíte být v super formě.
Máte obavy o budoucnost hry, jaký máte dojem z úbytku televizních diváků a nedostatku turnajů v současné době?
JW: Není to pravda. Ve Velké Británii je stále 6 miliónů lidí hrajících snooker. Stovky miliónů lidí to sleduje v Číně. Když v 80. letech dosáhl vrcholu, nebyl tak populární jako fotbal, ale bylo to dost blízko. Dokud bude mít snooker hráče jako Ronnie O'Sullivan, bude vždycky atraktivní pro velké množství diváků. Nemá problémy, ne.
Pilo se hodně u téhle hry?
JW: V minulosti ano. Byl jsem to já, Kirk Stevens a Alex Higgins, byli jsme takoví "mizerové", ale byli tu taky "hodní hoši" jako třeba Steve Davis. Ale když jste pořád na cestách, žijete jen s kufry, je těžké zůstat rozumný a je těžké nemít párty vždy a všude. Někteří z nás to trochu přeháněli.
Je Steve Davis opravdu tak nudný, jak je často obviňován?
JW: Je stále sám sebou. Rád teď hraje poker. Hraje poker tak, jak hrával snooker - absolutní žula! Ale to je jeho styl a komu čest tomu čest. Jako představitel snookerového světa je absolutní gentleman. Je můj velký soupeř, ale chováme k sobě vzájemně velký respekt.
Ty jsi také nadšený pokerový hráč, ne?
JW: Jo. Vyhrál jsem Poker Million v roce 2004. Chytly mě hazardní hry a bohužel hráči si myslí, že jsou dobří ve všem. Mám velmi pomalé koně! Ale umím hrát poker, to jo.
Kolik jsi vyhrál nejvíce?
JW: Čtvrt milionu dolarů.
Páni. Dobrý. A porazil jsi někdy tvého manažera Kevina Kelly ve hře Kalooki?
JW: Pokaždé. To je důvod, proč jsem ho nechal pro sebe pracovat - dostanu z něj své peníze zpět v Kalooki!
Jaký jsi měl pocit při použití tvého jména od Billa Hickse?
JW: Kdy to bylo?
Z Wikipedie: “Komik Bill Hicks zmínil Jimmy White v jedné scéně své komedie o cestě po Evropě, kde zatímco se snaží najít nějaké informace o výtržnostech v L.A. v roce 1992, po celou dobu byl na televizní obrazovce Jimmy White hrající snooker. Hicks, otrávený, že je White pořád v bedně pronesl slavnou poznámku: "Ten chlap nemá domov, kam by šel?"
JW: Ok. Jsem na to pyšný. Pěkné. .
Je to docela čest.
JW: To každopádně!
Ty jsi velký fanda Chelsea, že?
JW: Jo, než tam přišli rusové. Dělal jsem tam 30 let. Myslím, že letos vyhrajeme Premiership. Ale rád koukám na Arsenal a taky na Man United, takže jsem vlastně fotbalový fanda celkově.
Srovnejme moderní éru Chelsea s Chelsea před penězmi. Kdo byl lepší - John Terry nebo Jakob Kjeldberg?
JW: John Terry. To je můj muž.
Didier Drogba nebo Paul Furlong?
JW: Ooh. Drogba.
Frank Lampard nebo Eddie Newton?
JW: Lampard.
Ashley Cole nebo Scott Minto?
JW: Ashley Cole! Nesnesu ho.
Dobrá, myslím, že jsme spolehlivě prokázali, že peníze vyrovnávají úspěch. Jen pro případ, že by stále měl někdo pochyby. A nakonec máš pro nás nějaké dobré příběhy o svém zesnulém příteli Patsy Houlihanovi?
JW: Vlastně jo. Byl to mistr. Vyhrál by Mistrovství světa, ale protože byl ve vězení, nenechala ho v té době snookerová asociace stát se profesionálem. Určitě by vyhrál. Byl to jeden z nejlepších hráčů, které jsem kdy viděl.
Žádné legrácky nebo škodolibé opičky?
JW: Ne, tak to je, kámo!
Snookerová legenda, Jimmy White, spouští novou pizzerii Papa Johns’ a spojil se s kampaní Everyman Male Cancer aby zvýšil informovanost a finance charity.
www.worldsnooker.com
The Whirlwind se odráží od velmi slušné sezóny 2008/09 a je plný sebevědomí, když vzhlíží k další sezóně.
Jak by jsi shrnul uplynulou sezónu?
Bylo to fajn, dostal jsem do 3 hlavních heren. Zabralo mi hodně času zvyknout si na kvalifikaci. Je to takové skličující místo. První rok jsem tam byl hodně nezkušený. Ale během poslední sezóny jsem se posunul na 56. místo a další začnu na 40. místě provizorního žebříčku, z čehož mám radost.
Byla nějaká zklamání?
V kvalifikaci na Mistrovství světa jsem prohrál s Andy Hicksem 10-8 a to bylo nechutný, protože bych se hodně rád dostal do Crucible. Andy si na mou hru za posledních 15 let zvyknul, ale to jak hrál bylo to nejlepší, co jsem kdy od něj viděl. Pak prohrál s Rory McLeodem a nikde už nehrál tak dobře.
Jaké máš cíle pro další sezónu?
Jsem velmi spokojen se svou formou a jsem absolutně přesvědčený, že budu příští sezónu hrát dobře a kvalifikuji se do pár velkých heren. Trénuji 3-4 hodiny denně, což je v mém věku těžké, když hraju spoustu exhibicí, ale já tu hru miluju. Dokud si to budu užívat, tak toho nenechám. Dostat se z pozice dlouholetého top hráče na pozici kvalifikanta je složité. Ale uvědomil jsem si, co musím udělat, takže mým cílem je udržet se a dostat mou formu z tréninku do hal.
Tvůj starý kamarád Tony Drago zrovna vyhrál nominaci na Tour vítězstvím v European Play-Offs, je to pro tebe povzbuzení?
Ano, mám z Tonyho radost. Byli jsme v klubu dobrá skupina - já, Tony a 2 mladé dámy, které jsou v PIOS, společně jsme hodně trénovali.
Co plánuješ na tohle léto?
Nepojedu na dovolenou, pojedu jen do Thajska na turnaj. Pak mám 16 dní na přípravu na kvalifikaci na Shanghai Masters, takže budu trénovat.
A nakonec, myslíš, že Chelsea bude mít příští sezónu lepší šanci v Premier League, když teď Manchester United prodává Ronalda?
Myslím, že Chelsea to tak jako tak vyhraje. Zrovna jsme vyhráli FA Cup, takže hrajeme dobře.
Jestli máte hráče, jehož odpovědi byste chtěli číst v Otázkách a odpovědích, pošlete své návrhy na adresu blog@worldsnooker.com
Ahoj, posílám návrh na hráče, jehož odpovědi bych chtěl číst. Je to Daniel Wells, protože mám pocit, že je to slibný mladý hráč a rád bych mu viděl do myšlenek, se kterými vzhlíží k další snookerové sezóně.
Sam Hinton
Rád bych viděl odpovědi Stephena Hendryho.
Dimitris Nasios
Ahoj,
rád bych viděl jako účastníka Otázek a odpovědí Matthew Stevense, kdyby to bylo možné.
Díky
Maurice Hugill
Ahoj!
Rád bych věděl, co by odpověděli kandidáti z PIOS (Bjorn Haneveer, ...).
Wim Desiron
od Tony Hodsona
17. července 2008
www.myfreesport.co.uk
Sport dohonil legendárního „Tornáda“, pokecal s ním o Ronnie O’Sullivanovi, o hraní na opilce během Mistrovství světa a o tom, jaké to je ztratit milion...
Tak, Jimmy, jak ti jde trénink?
„Jo, fajn, hraju dobře. Dost blbá doba, kdy hrát dobře, co? Můj poslední kvalifikační zápas na Mistrovství světa proti Marku Kingovi ... v sobotu jsem byl v pohodě, ale pak jsem se v neděli ráno vzbudil a měl jsem ztuhlý krk. Hrál jsem v pondělí, ale nemohl jsem vůbec hrát. Byl jsem zničený – trénoval jsem 2 měsíce a měl jsem dobrý začátek, takže jsem připraven se do toho dát.
Kolik jsi toho z letošního Mistrovství pak viděl?
Sledoval jsem to celé. Fandil jsem Ronnie O’Sullivanovi. Zašel jsem za ním v pátek a dali jsme si před finále večeři, kde jsem mu dal pár rad, jak si zchladit hlavu. Je to můj kámoš, víš, a i když hraje dobře, je stále trochu hyperaktivní, protože je útočný hráč, který chce vyhrát každou hru. Bylo skvělé vidět ho vyhrát – snooker potřebuje Ronnieho.
Viděl jsi jeho, ehm, faux pas v Číně před Mistrovstvím světa?
Ne, neviděl. Omluvte mě na minutu, jen to vezmu...
Jimmy bere svůj mobilní telefon: „Halo? Halo? Vypnu to. Omlouvám se.“
Takže Ronnieho faux pas v Číně...
Jo, ne, ještě jsem to neviděl. Podívám se na to až...víš, až mu budu moci pak zavolat. Bylo to hloupé.
Nakonec to ale bylo dost nevinné, ne?
Jen si dělal srandu s kámošem. Řekl mi, že si myslel, že mikrofony jsou vypnuté, ale já mu řekl: „Fajn, ale byla to tiskovka, Rone“ Naštěstí ho mají Číňané rádi.
Jsou současní hráči lepší, než byli za tvých časů, Jime?
Určitě ano. Dnešní kluci chtějí všichni vyhrát frame při jedné návštěvě. Je to tak ve všech sportech – když jsem hrál, chodil jsem v pátek večer ven s fotbalisty nebo hráči rugby. To je teď nemyslitelné – všichni se připravují na sobotu. Sport obecně jde nahoru.
Ale současný snooker postrádá legraci, ne? Když vynecháme Ronnieho, nejsou tam osobnosti.
No, už nikdy nebude žádný Alex Higgins, co? Dnešní kluci se snooker hrát neučí, takže mohou vzrušit davy, nebo hrát všechny tyhle elegantní strky a taháky a další, ale je to stále velkou součástí hry. Hrál jsem svým způsobem a to bylo to, co chtěli lidé vidět.
Stále se vídáš s Alexem Higginsem?
Vlastně jsem ho viděl zrovna včera v noci a byl ve skvělé formě. Je stále kost a kůže, musí trochu přibrat, ale je ve skvělém stavu. A vypadá to, že by chtěl příští rok udělat nějaký comeback. Bude fajn vidět ho zpět.
Postrádáš slávu dnů z 80. let?
(úsměv) Ne, ne... abych byl upřímný, vlastně si ani 80. léta nepamatuju – byl jsem v té době mladík. Opravdu postrádám 90. léta. To byla fajn doba.
Ale 80tky, Jime .. je nějaká velká rána, kterou si pamatuješ jako pramáti všech tvých pecek?
Ehm...byly doby, kdy jsem možná měl jít raději do postele. Ale co myslíš tou „peckou“? Myslíš pitku?
Jo, to je ono.
No, měl jsem pár pravých pitek s Ronnie O’Sullivanem, jak už to chodí. Může si jich pár poznačit, než půjde. Užíval jsem si, víš? Nicméně dneska se snažím dělat věci ve správnou dobu.
To je dobře. Lituješ zvláště nějakého ze svých 6ti finále mistrovství?
(bez nadechnutí) Když jsem vedl v roce 1992 14-8, jo, a já pořád myslel na to, komu bych měl poděkovat a komu bych poděkovat neměl a naprosto jsem ztratil koncentraci. A pak je tu černý rok 1994, kdy jsem sebou za stavu 17-17 škubnul. Proti Stevu Davisovi v roce 1984. Měl jsem změnit svou špičku před finále, ale já ji vyměnil po první session, kdy jsem o dost prohrával. Ty další 3, no, tam jsem dostal pěknou nakládačku, ne?
A kdo byl vůbec nejrychlejší hráč, proti kterému jsi hrál?
To byl kluk, který se jmenoval Patsy Houlihan.
Nebyl to náhodou Ir?
Ne, on byl, on byl..OK, řeknu to – byl z Irské rodiny, ale on byl už rodilý Londýňan. Byl fantastický hráč, dostal se do vězení a pak ...
Zadrž Jime, cože? On byl ve vězení?
Jo, myslím, že to byl podvod nebo něco takovýho – ale pak ho najednou snookerová asociace nenechala stát se profesionálem. Určitě by vyhrál v 50. letech Mistrovství světa. Hrál jsem s ním, když mu bylo asi 60... v pár minutách nahrál stovky.
Kolikrát jsi si hrál na pijáka?
Co, na Mistrovství světa?
No, mysleli jsme vůbec – nebo je toho moc na počítání?
Jo, je toho moc na počítání. Sakra, uvažuješ o jednom. Nebo dvou. Nejsem až takový opilec, řekl bych tak 5 drinků. Nebo 6.
Byl jsi známý i jako gambler, ne?
(hrdě) Jo, řekl bych, že sázením jsem přišel o pár milionů liber. Ale před pár lety jsem vyhrál Poker Million, takže pár liber jsem i vyhrál. Stále hraju karty a sázím na psy na Wimbledonu.
Jakou máš teď největší sázku?
Maximální sázka, jakou jsem v tyhle dny udělal je 100 liber na koně nebo psy.
Nikdy tě nelákalo vsadit 200 nebo 300 liber?
Ne, ne. Ze 200 nebo 300 by mohly být 2 nebo 3 tisíce. Mám návykové sklony, musím se snažit držet se herního plánu.
Máš oblíbenou hospodu?
Jo, Albion v Esheru. Je to taková špeluňka. Každý kdo tam chodí je multimilionář, chodí do putyky, která vypadá, jako by pocházela z Brixtonu. Skvělé.
Vyrůstal jsi v Tooting – jaké to bylo?
Drsné. Milí lidé, ryzí, sůl země, ale je to boj, pocházet z takového prostření.
Tvůj táta to ale zvládl dobře, ne?
Jo, zvládl. Vloni zemřel, ale měl skvělý život. Bylo mu 88. Denně oblečený a obutý a připravený ve dveřích.
Poslední svého druhu?
Naprosto. Určitě jsem zdědil nějaké geny od táty – nedokážu posedět. Nikdy nebyl doma, vždy v jiném obleku a s Racing Post pod paží. Hodně pil, ale měl skvělý život.
Také jsme četli, že máš vlastní společnost, Jimmy White Ltd. Co dělá?
V podstatě na mě dohlíží.
Ehm, OK. Máš nějakého nesportovního hrdinu?
No, můj sportovní idol je Sugar Ray Leonard a můj nesportovní idol je...asi naši vojáci ve válce. O těch se vlastně moc nemluví, co? Je to neuvěřitelné, jak zacházíme v této zemi s našimi vojáky.
Byl jsi někdy v Afganistánu nebo Iráku – víš, pobavit vojáky?
Ne, ne, ale hrál jsem ve vojenských kasárnách a takový věci, víš. Ale je drzost, jak špatně se zachází s našimi opravdovými hrdiny.
A co tvůj dům, Jime – jakou máš doma nejoblíbenější místnost?
Takže, nejoblíbenější místnost v mém domě ... moje zimní zahrada. Je to taková odpočinková místnost. Mám tam velkou obrazovku a všechny své videohry. Moje oblíbená TV show? Mám rád všechny ty tipy CSI- (Kriminálka-).
My taky. A teď – tvůj dům je v plamenech ale celá tvá rodina i přátelé jsou v bezpečí na zahradě. Pro co by jsi se vrátil, abys to zachránil?
Své tágo.
A něco dalšího?
Ehm...nic. Jen moje tágo – to je vše, co chci.
A máš raději boxerky a nebo slipy?
Boxerky. Na slipy jsem moc tlustý, ne?
Nosil jsi někdy vietnamky?
Ani omylem. Viděl jsem jednou Petera Stringfellow jedny si na Mallorce obout – to mě odstrašilo nadosmrti.
Máš nějaký zvláštní opakující se sen?
Vlastně ani nesním, ale určitě trpím deja vu – budím se na různých místech, sejdu schody a pomyslím si, že už jsem tam někdy byl. Asi jsem tam už někdy minulosti byl. To je to pití, to to dělá – zapomínáš.
A co tvoje oblíbená sušenka?
Nejím sušenky. Semtam si dám tyčinku Mars.
OK. A nakonec, Jimmy, stále věříš tomu, že můžeš vyhrát Mistrovství světa?
Kdybych si to nemyslel, tak bych už nemohl hrát – jen bych se vzdal a nechal bych se klidně unášet do soumraku svých dnů. Vím, že stále mohu vyhrát.
Dobře řečeno Jime, a hodně štěstí do budoucnosti.