Novinky

16. -18. 3. 2012 - Agility víkendovka Čebín

První krásné a teplé jarní dny jsme si snad nemohly užít lépe. Tentokrát jsme v Čebíně běhaly pod vedením Jany Kořínkové a opět ve společnosti spousty fajn lidí. Myslím, že cílem nejednoho z nás bylo se po zimě s pejsky především protáhnout, a ne hned chtít nějaké extra výkony. Bellča se na parkur těšila, dokonce už na startu táhla na obojku, což je oproti předešlým rokům docela pokrok. Problémy jí však dělají nástupky na kladině. Jana nám ukázala, jakým způsobem by se daly trénovat, kdybysme měly náhodou někdy přístup ke kladině. Nejvíce se Bellči naopak povedl poslední běh, proto se na video dodívejte až do konce! :)

5. 2. 2012 - Trénujeme hlavně kontrolu

V posledních měsících se Bellina záliba ve vyhledávání různých dobrot i nedobrot na procházkách natolik rozvinula, že jsem si řekla dost - musíme proti tomu opět něco podniknout. Je neuvěřitelné, jak rychle se tohle chování vrací, když člověk chvilku zahálí. :( Naopak se mi mnohem lépe daří Bellču rozehrát. Vlastně už jsme v té fázi, že ji k hraní nemusím nijak extra nabádat. Belluška má radost už jen když hračku uvidí, na povel drž (a někdy i bez něj ;)) jde hned po ní. Nyní se snažím jejího drivu využívat právě k tréninku kontroly. Zatímco dříve jsem každé dva měsíce v Psích sportech hledala především inspiraci pro trénink agility sekvencí, teď procházím staré čísla a dávám dohromady hry od Susan Garrett na kontrolu. Také bych chtěla zdokonalit některé triky, případně naučit Bellu pár dalších. Kromě toho si samozřejmě užíváme procházky, pokud není zrovna -15°C a více. Tady se můžete podívat na fotky z té dnešní (prvních 5).

1. 1. 2012 - Vánoce a konec roku 2011

Díky nepříjemnému počasí jsme volné dny spíše prolenošily doma, místo toho, abychom podnikly nějaké delší procházky, jak jsem měla v úmyslu. Zpestřily jsme si je alespoň hrami a agility na zahradě a samozřejmě návštěvami, které Bellinka miluje. Letos dostala k Vánocům samé dobroty - játrové a sýrové kostičky a vepřové uši. :-) Silvestr přežila naprosto v klidu a bez problémů. :-)

Rok 2011 pro nás znamenal docela hodně změn. Nejprve Bellča podstoupila kastraci. Jsem moc ráda, že jsme do ní šli, Belluš je od té doby mnohem hravější a veselejší. Nevýhodami je pouze méně kvalitní a krásná srst, což se ale snažíme napravovat vitamíny a obrovská chuť sežrat kdekoliv cokoliv. To už je trochu horší, vím že to vyžaduje trénink kontroly.

Další změny nám nastaly v tréninkovém režimu. Agility už pro nás není prioritou, spíše skvělou příležitostí si společně zasportovat a zpestřit si každodenní život. Jako skupinka PAKA už bohužel netrénujeme, každý se vydal trošku jinou cestou a na pravidelné tréninky nám už společně nevycházel čas. :-( Stále bych ale s Bellou ráda jezdila do Čebína, snad nám vyjdou dvě víkendovky během půl roku. Musím přiznat, že Bellča je na překážky mnohem více natěšená, než když jsme trénovaly pravidelně. :-D Myslím, že zůstane stejně spokojeným psem, když bude prostě moct být s lidmi, které má ráda, chodit na procházky a hrát si. S malým pánečkem jsou už dobří kamarádi, umí se spolu přetahovat nebo hrát na schovku. :-)

2. - 4. 12. 2011 - Agility víkendovka Čebín

Po dlouhé době se konečně dostávám k aktualizaci. V tréninku u nás nastaly drobné změny, ty bych ale ráda zmínila až ke konci roku. Minulý víkend jsme se zase aspoň trošku proběhly po parkuru. :-)

Nečekalo nás sice vůbec příjemné počasí, avšak ve společnosti fajn lidí a s pár hrníčky svařáku jsme si víkend užily. V sobotu večer nás dokonce navštívil Mikuláš. ;-) V neděli už bylo počasí o dost lepší, proto máme z tohoto dne i video. Všechny tři dny běhala Bellča na medium, aby nebyla zbytečně unavená a otrávená. Myslím, že to nebyl špatný nápad, po celou dobu běhala s chutí. Martina získala opět novou inspiraci po návštěvě Kanady, a tak byl trénink zase o trošku jiný. Například jsme měli skokovou techniku Susan Salo zařazenou do sekvence. Nestačila jsem se divit, jak se na ni Bellča krásně rozběhla! Co mě taky potěšilo, byla zóna na kladině, na kterou si Belluš hned vzpomněla, přestože ji neviděla hezkých pár měsíců!

4. 10. 2011 - jedny z posledních teplých podzimních dnů si užíváme v přírodě - podívejte se na fotky. ;-)

1. - 2. 10. 2011 - Výlet na burčák a Týden kávy v Brně

Pro tentokrát jsme s Bellinky udělali zase tak trochu cestovatelku a kavárenského povaleče. :-D Sobotní odpoledne jsme strávili kousek za hranicí, v rakouských městěch Poysdorf a Falkenstein. Tady jsme si prošli několik vinných uliček, ochutnali burčák a jiné speciality. Ani Bellinka nebyla o dobroty ochuzena - majiteli jednoho venkovního posezení se moc líbila, říkal, jak má hebkou srst a donesl jí talířek odřezků od šunky. ;-) Nedělní dopoledne jsme strávili v centru Brna, kde byl zahájen Týden kávy. To si zase malý páneček na chvíli zkusil být psovodem a moc mu to s Bellčou šlo. :-)

25. 9. 2011 - Setkání s paní chovatelkou a trocha záchranařiny

Nedělní dopoledne jsme strávily v podstatě ve vedlejším údolí - na Držkové se konal záchranářský výcvikový víkend a nám se po hrozně dlouhé době podařilo sejít s paní chovatelkou a ségrou Baxy. :-) Bylo to moc příjemné, dokonce jsme si (asi po roce!) zacvičily poslušnost a Bellči to moc pěkně šlo! Poté jsme se dívaly, jak probíhá nácvik vyhledávání osob v terénu, já jsem se jednou schovala a i Bellča si vyzkoušela vyštěkávání. ;-) Doma nebo v lese hráváme s malým pánečkem schovku, takže si s úkolem docela poradila, obzvlášť, když ji za odměnu čekala krabička s pamlsky. :-)

24. 9. 2011 - Zlechovské hopsání V.

Původně se na těchto závodech měla sejít vetšina lidí, se kterými trénujeme v Čebíně, nakonec se nás tam objevilo celkem jen šest. Já jsem se bohužel do běhání nějak nedokázala dostat, byla jsem unavená a i proto dopadl poslední běh tak, jak dopadl. Vystartovala jsem s Bellčou s obojkem, což znamenalo okamžitou diskvalifikaci. Následně jsem se v parkuru ztratila, takže by běh stejně asi nedopadl bůhvíjak dobře. Připadalo mi, že jsme celý den byly strašně nesehrané. V některých částech se Bellča hezky rozběhla, ale v některých se zase rozhlížela všude kolem... Nicméně pan rozhodčí Michael Steiner pravděpodobně nastavil dost vysokou časovou hranici, a tak se nám podařilo zvládnout zkoušku LA 1 na výborně! :-) Tady najdete video, poslední běh jsem raději ani nezveřejňovala. :-D

12. 9. 2011 - Konečně trénink!

Je to ostuda, ale za celé prázdniny se nám podařilo vyrazit na trénink pouze jednou. :-( Po mém návratu z Německa totiž bylo na cvičáku buď obsazeno, anebo jsme se na tréninku nemohli domluvit. Včera jsme delší nedobrovolnou pauzu konečně přerušily a společně s Aničkou a Drakem jsme si vyrazily zaběhat k Blance Potočné. Jsem moc ráda, že jsem se po dlouhé době zase viděla z většinou zlínských agiliťáckých známých. ;-) Belluška běhala s velkým nadšením, sekvenci postavenou podle závodů zvládla bez chyby a rychle. Pak už jsem jen já dolaďovala své chyby a zjišťovala, v jakých situacích si můžu dovolit Bellči více utéct. Doufám, že se nám podaří trénink příští týden zopakovat. Kdyby jednoho dne vypadaly naše výkony na závodech podobně jako v tréninku, byla bych moc spokojená!

5. 9. 2011 - Víkend u Neusiedler See

Poslední prázdninový víkend jsme vyrazili do Rakouska k Neusiedler See. Tentokrát se k nám přidali i známí, se kterými jsme trávili Silvestra. S Belluškou jsme si užily ranního joggingu a různých procházek a menších výletů. V Podersdorfu, kde býváme pokaždé ubytovaní, už jsme chodily bez problémů na volno. Celou dobu byla Bellča opět moc šikovná a bylo na ní vidět, jak si rodinný výlet užívá. :-)

23. 8. 2011 - Při včerejším návratu domů mě Bellinka jako vždy nadšeně vítala. Myslím, že u Peti se měla skvěle, dostávala jsem zprávy, jak si spolu s Cashíkem hrají, ale i jak si Bellča první dny obstarala v kuchyni nějaké dobroty. :-/ :-D Následující týden si s pánečkama určitě taky užila, chodili na procházky a velký pokrok v péči o Bellču udělal také malý páneček. ;-) S příchodem veder se Bellinka konečně začala zbavovat huňaté srsti, takže jsem včera odpoledne měla plné ruce práce. Jsem si ale jistá, že teď se v letních dnech bude cítit mnohem lépe. Z Německa jsem jí kromě různých dobrot přivezla nové látkové frisbee, ze kterého měla obrovskou radost. Jako by při hře najednou vypustila veškerou radost a energii nastřádanou během pohodovějších dnů, kdy jsem nebyla doma. :-)

5. 8. 2011 - Jen několik pěkných slunečných dnů jsme si mohly s Bellinkou bezstarostně užívat na procházkách. Dneska už se budeme muset na dva týdny rozloučit. Já totiž odjíždím "na zkušenou" do firmy do severoněmeckých Brém. Pánečci si chtějí u severního pobřeží užít dovolenou, a tak bude Bellča týden na prázdninách u Peti a Cashíka. Tam se vždy ohromně těší, takže myslím, že to pro ni bude zpestření. Další týden už bude mít většinu své smečky doma, i tak bych ale řekla, že mě bude ke konci mého pobytu v Německu vyhlížet a očekávat. ;-)

31. 7. 2011 - Pálava Summer Cup I.

Když jsme se v neděli probudili opět do deštivého rána, přemýšlela jsem, jestli závody nevzdáme. Radar však nad Novými Mlýny ukazoval o něco lepší situaci, tak jsem si říkala, že to zkusíme. A skutečně se směrem k Brnu projasňovalo. Sice nás potom celý den provázely přeháňky, ale my s Bellinkou jsme měly štěstí, že zrovna na parkuru nás to nechytlo. I tak ale bylo mokro a já jsem se spoléhala na jeden jediný trénink v mokru, kdy Bellča běhala hezky.

Bohužel musím říct, že závody byly organizačně naprosto nezvládnuté. Přejímka nebyla nijak označená, na místě vládl především chaos, parkur byl postavený do kopce a někteří pejskaři zrovna naštvaně odjížděli domů. Naštěstí jsme se tam potkaly s Evičkou, která Bellči na táboře ošetřovala tlapku. Naše výkony se s každým během alespoň o trošku zlepšovaly. Nejprve se běžel jumping, ten se nám vůbec nevydařil, Bellča se začichávala a rozhlížela kolem sebe a já jsem v něm zazmatkovala a vedla ji úplně špatně. Do našeho běhání v tréninku v poslední době to mělo hodně daleko. Jumping tedy skončil diskvalifikací. Zkouška LA 1 byla docela jednoduchá. Kvůli šikmému terénu se rozhodčí Tomáš Glabazňa rozhodl nepostavit kladinu, a tak se šlo dvakrát áčko. To Bellča neviděla několik měsíců a skočila zónu. Ani tempo nebylo úplně ideální, chtěla jsem Bellči utéct, ale přehnala jsem to a bylo nám uděleno jedno odmítnutí. Přesto jsme však doběhly a umístily se na 3. místě! :-) Poslední běh, agility, byl docela obtížný, bála jsem se, že se ztratím. Nakonec jsem pouze zaváhala, avšak doběhly jsme bez chyby (Bellču jsem si na áčku pohlídala) a umístily se na 2. místě! Ze všech large se totiž parkur podařil zaběhnout jen čtyřem lidem, pro rychlé pejsky to bylo prakticky nemožné.

Z ocenění mám samozřejmě velkou radost. Jsem také ráda, že jsem viděla, že áčko pravděpodobně budeme muset dělat jinak. Bellino tempo mě sice mrzí, ale bylo mokro a Evička mě uklidňovala, že ještě potrvá, než se pes začne chovat na závodech stejně jako v tréninku. Další závody plánujeme až koncem září ve Zlechově, kde snad budeme všichni agiliťáci z Čebína hojněji zastoupeni a budeme se navzájem podporovat. ;-) Tady se můžete podívat na video ze závodů.

29. 7. 2011 - Zpátky na parkuru

Ani černá, po asfaltu páchnoucí, mastička nedokázala osinu vytáhnout ven. Belluška je však veselá a rozhodně nevypadá, že by ji něco bolelo. Pokud v tlapce tedy je nějaký zbytek, tak už tam asi zůstane. Doufejme, že již nebude Bellču trápit.

Včera jsme po dlouhé době neagilitění opět vyrazily na trénink, aby nedělní závody nedopadly úplně katastrofálně. Bellča na tom momentálně sice není ideálně s fyzičkou, přesto ale běhala moc hezky. Já jsem se jí snažila víc věřit, prostě utéct a doufat, že překážky nemine. Vypadá to, že to vůbec není špatný nápad - Bellča opravdu skočila vše, jak měla a hlavně utíkala pořádně rychle. Tentokrát nezpomalovala ani v zatáčkách, dokonce ani při křížení za psem. Jsem si sice téměř jistá, že na závodech budou naše výkony vypadat podstatně jinak, nicméně jsem zvědavá a ráda se nechám překvapit. ;-)

20. 7. 2011 - Právě jsme se vrátili z kontroly u veterináře. Tlapka vypadá pořád stejně, Bellča na ni nekulhá a při doteku snad už ani není tak bolestivá. Místo višňáku jsme dostali ještě nějakou silnější černou mastičku, která by měla osinu nebo její zbytek vytáhnout. Když se tak nestane a Bellča nebude kulhat a nebude mít tlapku bolestivou, tak se tam prostě zapouzdří a bude to v pořádku. Na řezání tedy snad nedojde. Dneska měla Bellča poslední antibiotikum, takže ji ještě pár dní necháme v klidu, ale poté už pomalu můžeme začít s delšími procházkami a aktivitou. :-)

18. 7. 2011 - Přidávám odkaz na fotky z tábora (prvních 10).

Bellinčina tlapka je zatím stále stejná, možná mírně zpuchlejší. Osina se rozhodně nemá k tomu, že by vylezla a na dotek je tlapka pořád bolestivá. :-( Uvidíme, jak se bude dál vyvíjet, ve středu půjdeme znovu na kontrolu k veterináři. Držte Bellči palce, ať se jí to co nejrychleji zahojí a my si ještě stihneme užít léta...

5. - 11. 7. 2011 - Agility tábor v Čebíně

Týden v Čebíně utekl jako voda a my jsme se opět naučili spoustu nového, ale především si tento čas užili jako snad ještě nikdy. S ostatními účastníky jsme se shodli, že tentokrát byl tábor naprosto pohodový, snad proto, že se už všichni docela dobře známe a asi také proto, že nás zná Martina. Nechyběla také pořádná akce, a to když se na protější louce rozhořel požár a my vyrazili s kyblíky hasit. :-D Někdo jiný byl ale rychlejší a chvíli po nás přijeli hasiči.

Když jsem před odjezdem v článku zmínila, že doufám, že budu pracovat především na svém vedení, netušila jsem, do jaké míry se moje přání vyplní. Bohužel ne ve zcela dobrém smyslu. První večer byla Bellča ještě natěšená a běhala hezky jako obvykle. Již ve středu ráno to ale nebylo ono a po druhém běhu začala kulhat na zadní nohu. :-( Myslela jsem si, že to nějak souvisí s červnovým zraněním. Dali jsme jí proto několik dnů pauzu. Martina byla tak hodná, že mi půjčila svou maliňačku Báru (Aralia Novterpod) - tady jsem tedy získala skvělou možnost zapracovat na svém vedení. Mám pocit, že se nám s Bárou dařilo se sehrávat s každým během a hlavně jsem se naučila nad sekvencí úplně jinak uvažovat. Je to úplně o něčem jiném, když člověk běží celou trasu naplno. Snad poprvé se mi stalo, že mě po doběhu bolely nohy. :-D

Ale zpátky k Bellince... V pátek jsme se rozdělili na poloviny a takto vyrazily na procházku, kde jsme procvičovaly všelijaké hry na drive a kontrolu. To už Bellča úplně přestala kulhat, tak jsem si říkala, že si třeba do konce tábora něco zaběhnem. Večer přijela veterinářka Evička, začala nohu kontrolovat od tlapky a bylo po srandě... Tlapka byla pěkně nateklá, takže Evička hned vymáčkla Bellči hnis. Poté jsem Bellči v rámci večerního výletu do Brna koupila dezinfekci. Na týden dostala také antibiotika a tlapku jsem měla třikrát denně převazovat. Pravděpodobně se jí tam dostala nějaká osina. Včera jsme byli na kontrole na naší veterině a problém je v tom, že tam sice ještě zbývá trochu hnisu, ale osina se zatím vůbec nechystá ven. Momentálně má tedy Bellča tlapku zabalenou ve višňáku, který by měl hnis vytáhnout a s ním snad i osinu. Jestliže se tak nestane, osina se buď zapouzdří, anebo se bude muset vyřezat. :-( Údajně může putovat až hluboko do nohy. :-(

Tábor byl tedy rozhodně vydařený, co se týče společenského vyžití. Letos jsme byli také velmi spokojeni s úrovní tréninků a hlavně s typy sekvencí - připadalo nám, že jsme se toho opravdu spoustu naučili. Martina nově zavedla systém sbírání kartiček, když se někomu něco povedlo (nejen agility) - já jsem získala dvě s Bellinkou a tři s Bárou. Byl to rozhodně skvělý týden, ale nyní je důležité, aby byla Bellča co nejdříve v pořádku. Osobně jsem si myslela, že osina už bude dávno venku... :-( Na video se můžete podívat tady. Úplně poslední (pondělní) běh se nám Bárou rozhodně vydařil nejlépe, sama jsem čekala, že se v sekvenci ztratím, anebo nezvládnu dobře ukázat, protože byla docela zamotaná.

2. 7. 2011 - Čipování

Protože je od 1. července povinný čip při cestě do zahraničí, nechali jsme včera Bellinku načipovat. Byl nám přidělen kód 900032000375589.

30. 6. 2011 - Bellinka stále překvapuje!

Ano, je tomu tak, Bellča naštěstí neztrácí chuť ani radost z agility! Kdo ji trochu více zná, ví, že nesnáší déšť a mokro. Minulé úterý nás téměř hned po příchodu na cvičák zastihl pěkný liják, a tak jsem si říkala, že si něco můžeme zkusit zaběhnout, ale že to asi nebude k ničemu. Opak byl pravdou a Belluš se předvedla ve svém (poslední měsíc) obvyklém tempu! Připravila jsem jí trošku techničtější parkury, avšak chyby jsem dělala jednoznačně já ve vedení, Bellinka se moc snažila. Mám radost také z toho, že pokud začala běžet pomaleji a my jsme zastavily a odstartovaly znovu, ihned si to uvědomila a běžela zase rychle. ;-) Myslím (a doufám), že na táboře v Čebíně budu pracovat spíše na svém vedení než na Belliné rychlosti. Na konec července jsem nás téměř po roce přihlásila na závody na Pálavu, kde to máme moc rádi. Pokud bude horko, bude se snad Bellča moct osvěžit ve vodní nádrži, tak doufám, že si i na závodech hezky zaběháme.

17. 6. 2011 - Nestíhám...

...ne však časově, ale Bellču na parkuru! :-) Nožky jsou snad vyléčené, minulý víkend jsme byly letos poprvé plavat. Asi to bude tento rok docela štěstí, pokud dojdeme k rybníku a voda bude v přijatelném stavu... V úterý už jsme vyrazily na trénink. Bellča běhala suprově, všechno zvládala v pěkné rychlosti. Začínám mít pocit, že z agility nic neumíme, protože veškerou techniku jsme se naučily v pomalejší rychlosti a já teď na parkuru pořádně nevím, co mám dělat! :-D Především však nevím, jaké sekvence mám Bellči vymýšlet tak, aby nebyly moc jednoduché, ale ani zbytečně složité. Zatím se snažím řídit kritériem, abychom danou sekvenci mockrát neopravovaly, a Bella tak neztratila chuť a radost.

Konečně také přidávám odkaz na kratší videa z květnové víkendovky, za které moc děkuji Květě. Tentokrát jsou bez hudebního doprovodu a v mizerné kvalitě... Na tu úpravu videí si asi už vážně budu muset najít nějaký lepší program:-/ Jinak znovu připomínám, že běhy na videu nejsou zdaleka nejlepší z celého víkendu;-)

28. 5. 2011 - Úraz :-(

Ještě v úterý jsme si stihly suprově zaběhat na cvičáku. Bellča měla velikou radost a chuť do běhání, avšak nechala se hned rozptýlit ostatními psy. Pro mě je však důležitá především ta radost, kontrolu budeme řešit až posléze...

Těšení se na další trénink nám ovšem zkazila jedna nepříjemná nehoda. Ve čtvrtek večer jsme s Bellčou na zahradě skákaly metrovku a Belluš při skoku zavadila o překážku. Ještě celý večer byla naprosto v pohodě, veselá, šly jsme na procházku a pak jí malý páneček házel balonky:-) V pátek ráno už mě ale skoro nebyla schopna přivítat, nemohla se vůbec postavit na nohy. Hned jsme tedy vyrazili na veterinu, kde dostala injekci na odpuchnutí otoku a ještě nějakou na nervy. Bylo nám řečeno, že buď si jen nějak poškodila klouby nebo vazy při tom skoku, anebo je to také úraz páteře. Druhou variantu ale naštěstí můžeme vzhledem k vývoji vyloučit. Nyní již Belluš normálně chodí, jen trochu opatrněji našlapuje, ale je tomu tak nejspíše kvůli zklidňující injekci. Po dnešní kontrole nás bude čekat za několik dní ještě jedna, podstatné však je, že Bellča musí mít dva týdny klidový režim, tzn. jen krátké procházky na vyvenčení. Doufejme, že se všechno brzy zahojí tak, jak má a nebudou následovat žádné komplikace. Je to škoda zrovna teď, když se Bellča na agility tak hezky rozběhala...

20. - 22. 5. 2011 - Agility víkendovka v Čebíně

Tomuto víkendu předcházelo poměrně dost zmatků, nakonec se nám však podařilo na víkendovce zůstat až do neděle, takže jsme si ji mohly jaksepatří užít. A to jsme také udělaly! Ačkoliv jsme se víkendovky tentokrát zúčastnily bez našich zlínských agikolegů, potkaly jsme opět spoustu známých. Tato akce se rozhodně řadí mezi ty nejpovedenější;-) Ale pěkně popořadě...

Trošku jsem se obávala, co Martina řekne tomu, že jsem při shapingu ztratila trpělivost a začaly jsme pracovat s tenisákem a ostatníma hračkama. Nakonec nás chválila, že je to super a neměla vůbec žádné námitky:-) A Bellinka byla celý víkend naprosto úžasná. Běhala moc hezky a rychle i přesto, že bylo docela horko. A čím rychleji jsem běžela já, tím více také přidala Bellča. Tohle mi ale dělá problémy, protože mám tendence pořád sledovat, co za mnou dělá a čekat na ni. Nicméně v jednom běhu jsem měla tak obrovskou radost, že Bella běží, že jsem ji chybně navedla na jednu překážku. Celkově bychom měly trénovat po menších intervalech, ale vícekrát, což musím přiznat, že se mi moc nedaří... Bellča zvládla pěknou rychlostí také slalom, i když ho ještě neprováděla technikou 1-1. Trénink tohoto stylu jsme dokončily teprve v týdnu před víkendovkou, takže teď budeme pracovat na tom, aby Bellča proplítala ťapky ve všech slalomech:-) S shapingem budeme rozhodně pokračovat, Martina mi potvrdila mou domněnku u Bellči udržovat drive, avšak ne skrz hru, ale skrz odpočítání. Několik chvil z našeho snažení na parkuru zachytila Květa, takže snad brzy přidám i videodokumentaci;-) Zákon schválností však funguje vždy a spolehlivě, a tak ty nejlepší výkony natočené prostě nemáme:-( O to víc se budeme snažit příště!

Já už se hrozně začínám těšit na tábor, tak doufám, že si ho podobně užijeme:-) Letos budu mít o dva týdny prodloužené prázdniny kvůli rekonstrukci školy, takže snad s Bellinkou něco natrénujeme a posléze vyrazíme na závody... Zatím ale nechci rozhodně nic uspěchat, chci si užívat toho, že Belluš má z běhání radost:-)

1. 5. 2011 - po dlouhé době jsme opět vyrazily na cvičák. Nejprve jsem to chtěla vzdát, protože počasí nebylo zrovna nejhezčí a já jsem se obávala tréninku, kdy se Bellči nebude chtít v mokru nic dělat. Když ale zpoza okna začalo prosvítat sluníčko, neodolala jsem:-) A dobře jsem udělala! V sobotu jsem si náhodou jaksi vzpomněla, že jsme strašně dlouho nevytáhly tenisák a že ho Bellinka má ze všech hraček nejradši. Musím přiznat, že jsem se přemýšlecí a shapingová cvičení rozhodla vzdát, protože to nedělalo radost ani jedné z nás:-( A myslím, že trénink by měl být hlavně zábava. Dnes jsme tedy běhaly na tenisák a bylo to něco úžasného! Bellča se nikde nezasekla, i v zatáčkách byla rychlá, skvěle reagovala na mé pohyby. Na jeden běh jsem zkusila vytáhnout jinou hračku a superrychlost byla opět tatam... Budu zkoušet přenést hodnotu tenisáku i na jiné hračky, abychom měly alternativu a tenisák se Belle jen tak neomrzel. Tak doufám, že pokud bude trénink pro obě radost, přinese to i nějaké výsledky;-)

27. 4. 2011 - Bellinka oslavila páté narozeniny

Je to tak, utíká to hrozně rychle a je to už pět let, co se naše fenečka narodila v Zašové. Vždycky jsem tak nějak považovala za zbytečnost péct psovi dort, ale teď jsem jaksi neodolala a řekla jsem si, že když jsou to ty půlkulatiny, mohla bych Bellušce něco vytvořit. Přejeme jí, ať je stále tak zdravá a hodná a může si užívat společných aktivit:-) Tady je výsledek mého snažení:

17. 4. 2011 - máme za sebou krásný víkend:-) Počasí snad ani nemohlo být pěknější, užily jsme si příjemné procházky a vyrazily na trénink. Na procházkách jsem Bellču začala honit pokaždé, když za něčím vystartovala a zatím (musím to zaklepat!) se nestačím divit, jak se zlepšuje! Rychle také začíná mít v oblibě nose touch a snažím se vymýšlet různě obtížné shapingové cviky. Na agility budeme s rychlostí asi ještě dlouho bojovat, zatím náš nový způsob přemýšlení v sekvenci vyžaduje velkou trpělivost. Samostatný trénink zón teď půjde trošku stranou, budeme je spíše zapojovat do sekvencí, protože mi připadá, že Bellča už si je celkem jistá, co má dělat. Navíc se v sobotu krásně ukázalo, jak má ráda kladinu! I když parkur běží, na kladinu vystřelí ještě mnohem rychleji.

Už jsem se zmínila, že Bellča má po kastraci hustějši a méně lesklou srst. Rozhodla jsem se, že už neponechám nic náhodě, a tak jsme začali dávat vitamíny s biotinem a zinkem. Kromě toho předběžně dostala také dárek k narozeninám - ALAVIS na klouby. Doposud jsme dávali jen bylinky, ale ty nejsou natolik silné a myslím, že v pěti letech, když takhle mohutné plemeno běhá agility, je nejvyšší čas začít podávat něco pořádného:-) Snad to Bellči jen prospěje, momentálně jsem moc spokojená s její kondičkou i postavou - řekla bych, že je tak akorát:-)

8. 4. 2011 - již minulý víkend jsem se rozhodla zrušit závody Čebísnký král, protože mi bylo jasné, že by nám to v ničem nepomohlo a mně by byly naše výkony zase jen líto. Udělala jsem dobře, protože mi na víkend přibyly nejen studijní povinnosti, ale vrátilo se i nachlazení:-( V týdnu jsme si s paničkou udělaly výlet do Prahy, kde jsem se zúčastnila celostátního kola německé olympiády. Právě kvůli přípravě na ni byla Bellinka přes zimu ochuzena o pár tréninků. Doufejme tedy, že v létě bude situace lepší. A protože se blíží Bellčiny páté narozeniny, stavila jsem se do První pražské pekárny pro pejsky a přivezla jí nějaké překvapení... Na to má ale ještě skoro tři týdny čas. Já se snad brzy zase zotavím a nachlazení se nadobro zbavím, ať můžeme naplno trénovat, když máme tolik čerstvých a cenných rad! :-)

1. - 3. 4. 2011 - Agility víkendovka v Čebíně

Musím říct, že tato víkendovka nám opravdu "bodla", protože poslední dobou jsem z tréninků odcházela s pocitem, že to jaksi není ono. Tentokrát naše "pakácká sestava" vyrazila bez Peti a Cashíka - ten měl totiž povinnosti coby plemeník.

Pátečního tréninku jsem se obávala, jelikož byl trošku techničtější. Kromě pár začichání ale byla Bellča šikovná. Večer jsme pak vyrazili na skupinovou procházku. Tady mě Bellinka hrozně potěšila, protože si mě v davu stále vyhledávala a vracela se. Ovšem do doby než ucítila zajíce, a mohla v celé své kráse předvést lovecké schopnosti. Dostala se tak daleko, že se vrátila až na hlasité hvízdnutí jedné agikolegyně;-) Pokaždé, když Bellča takhle vystřelí, tak ji potom nějak odchytím, ale nikdy se nesnažím za ní běžet, protože se mi zdá, že ji nemám šanci dohonit. Avšak když na mě Martina Klimešová zavolala ,,Běž a chyť ji!", prostě jsem to nemohla neudělat, a krásně jsem to stihla. Belluška pak dostala time out a já jsem aspoň získala praktickou zkušenost, jak tyhle situace řešit.

V sobotu a v neděli už se ale projevily naše problémy na parkuru. Připomněla jsem Marti, že se mi zdá, že na cvičáku se Bella dostane do jakéhosi stresu a totéž se stane, když musí cvik poněkolikáté opakovat nebo když jde z mé strany sebemenší nátlak (např. přílišné hecování). Ukázalo se, že problém je  v tom, že Bellči všechno zjednodušuju, tedy mám nastavené příliš nízké kritéria. Třeba když jsme si postavili složitější sekvenci a Bella ji nezvládala, "nějak" jsme to dokončili a příště jsme běhaly rovinky. Při shapingu jsem byla netrpělivá:-/ Tohle způsobilo, že jakmile se Belluš dostala do situace, kdy musela něco vymyslet sama nebo se jinak snažit, dostala se do stresu a najednou nevěděla, co s tím. Například pastevecká plemena by podobnou situaci řešila ustavičným štěkáním, ale Bellča prostě stojí a nic nedělá. Snížili jsme jí tedy překážky na medium, abychom snížili kritéria tady, ale jakmile se dostaneme do jakéhokoliv točení, musí to Bella vymyslet sama a já jen čekám. Kvůli rychlosti hrajeme takovou hru - pokud běží, sahám na závěr po misce, ale ucuknu a nechám Bellču "vyhrát", pokud rychlost není úplně OK, doběhneme sice do cíle, avšak misku beru já. Tato metoda měla výsledky již během pár běhů! Myslím si, že je to lepší způsob než předtím, kdy jsme přestaly běžet a šly znova na start, protože Bellči docela vadí takové přerušení a navíc ji to nenutí přemýšlet. Jsem ráda, že vím, kde byla chyba a doufám, že když se na to teď zaměříme, úspěchy se dostaví. Mám i pár videí, ale nevím, nakolik budou použitelné, avšak máme krásné fotky (první dva řádky) od Alči, za které jí moc děkujeme!

22. 3. 2011 - ráda bych se zmínila ještě o pár změnách, které po kastraci nastávají a kterým se pravděpodobně ani my nevyhneme. Co se týče chování, zůstala Belluška naštěstí stejná, jen se nechá snadněji rozptýlit, ale to může být dáno také naším nic moc tréninkem v poslední době:-( Co se týče vnějších změn, rozhodně není v nejlepší kondici. Veterinář nám řekl, že dávkování krmení zatím nemáme měnit a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. A je to tady - Bellča má určitě nějaké to kilo navíc a nic moc fyzičku. Už jsme na tom začaly pracovat - společně jsme vyrazily na Nordic-Walking a bylo to skvělé, rozhodně lepší než na sněhu :-) Až se uzdravím, doufám, že budeme podobně pokračovat... Poslední změna je Bellina srst. Adamově Peggy srst po kastraci hodně zhoustla, já jsem si přečetla, že se může objevit jakoby štěněcí srst. Bellča momentálně docela hodně přelínává, tak uvidíme, co z toho bude. Na hřbetu má jakoby tvrdší lesklejší chlupy, jinak ale vypadá jak huňatý medvídek. Snad to s tou hustotou chlupů moc nepřežene, to by na léto nebylo zrovna ideální...

18. 3. 2011 - bohužel si záchranáře opět nevyzkoušíme, protože panička onemocněla:-( Pravděpodobně by z toho Bellinka stejně byla otrávená, protože venku je opravdu hnusně. Snad nám to příště vyjde i s pěkným počasím...

14. 3. 2011 - Zpátky v tréninku

Už několik týdnů se nám s Belluškou více nebo méně daří vracet se do tréninku. Zpočátku jsem na ní viděla veliké nadšení a téměř nulovou kontrolu. :-D Přišly jsme na cvičák, chtěla jsem jít trénovat a ona si ho nejprve celý dokola oběhla. Minulý týden naopak vůbec neměla den, tak pomalu jsem ji už dlouho neviděla běhat. A tak jsem se dneska i s ohledem na poněkud velké teplotní rozdíly rozhodla udělat motivační trénink, ze kterého budeme mít obě radost. Snad se to povedlo a Bellča ve většině případů běžela docela slušným tempem. Nejvíce spokojená jsem momentálně se zónama, s přesností není problém, ale vše závisí na rychlosti. Také ve slalomu 1-1 dělá velké pokroky. Bohužel však pozoruju velké rozdíly v Belliné práci na cvičáku a na zahradě nebo na procházkách. A vsadím se, že v Čebíně to bude vypadat zase ještě jinak. Chtěla bych to s Martinou zkonzultovat.

Na procházkách se teď co nejvíce soustředíme na kontrolu. Když to porovnám se situací např. před půl rokem, poslechne Bellča mnohem ochotněji na přivolání, krásně zvládá také náhlé povely (sedni, lehni, stůj) na dálku. Něco jiného však je, když narazí na nějakou stopu, zvíře anebo "dobrotu". :-( Tady je najednou veškerá kontrola tatam a Bellča si vždycky najde moment, kdy může něco provést, aniž bych stihla zareagovat. V téhle věci jsem trošku přehodnotila přístup s "time outy". Myslím, že už dříve jsem se měla pořádně zamyslet, co pro Bellu vlastně je "time out". Ale lepší pozdě, nežli vůbec... Dříve jsem ji po "výletě" připla nakrátko na vodítko a šly jsme dál, po splnění nějakého cviku měla opět volno. Podle mě je pro Belluš ale odměna, že procházka pokračuje. Takže teď zůstaneme na onom "místě provinění", kde si uděláme několik cviků a i na volno tam pak ještě udržujeme kontrolu. Kromě tohoto všeho se teď Bellči snažím spojovat nose touch se samými příjemnými věcmi, aby ho měla co nejlépe upevněný. V parkuru na něj totiž zatím ještě stále nereaguje...

Jinak příští víkend nám pravděpodobně konečně vyjdou plány vyzkoušet si záchranařinu! Nedaleko od nás, na hradě Lukově, se setkáme také s paní chovatelkou a ségrou Baxy. (a možná i s mamkou Ariellkou?) Tak už se začínáme těšit, já jsem tedy především zvědavá, jestli Belluš bude mít chuť něco dělat a nebude mít úplně jiné zájmy...

20. 2. 2011 - rekonvalescenci máme definitivně za sebou, paničce skončilo první pololetí (ale to pravděpodobně neznamená, že by ubylo práce do školy...) a jaro je před náma! :-) Je načase se opět dostat do tréninku. Potřebujeme to obě...:-/  Na cvičáku už jsme nebyly pěkně dlouho, budeme muset oprášit především zónovky. Přidala jsem akce, na kterých bychom se měly během následujících měsíců objevit. Doufám však, že se nám bude dařit a přihlásíme se ještě alespoň na jedny závody!

V uplynulém týdnu byly jarní prázdniny, a tak zatímco jsme se my, pánečci, proháněli na sjezdovkách, Bellča dělala společnost Peti a Cashíkovi. Mockrát jim děkujeme za perfektní péči! Dostávali jsme zprávy, jak je Bellča hodná, se všemi členy rodiny se mazlí a chodí na procházky. Včera prý už dopoledne začala tušit, že se blížíme a kňourala a poštěkávala! Večer nás vřele přivítala a doma pak musela na zahradě vše zkontrolovat, ostatně jako vždy, když odněkud přijedeme:-)

25. 1. 2011 - Stehy jsou venku :-)

Včera už Bellči na veterině vytáhli stehy. Jizva je krásně zahojená. Teď nám však ještě zbývají dva týdny, kdy se budeme muset obejít bez tréninku:-( Mrzí nás to obě, já už jsem se těšila a na Bellči je už vidět, že by něco podnikla. Obávám se, že doma jsme si ji trošku rozmazlili...:-/ :-D

16. 1. 2011 - Rekonvalescence

Bellinka je hrozně velká šikulka a zotavuje se opravdu rychle. Včera už poprvé spala v kotci, protože bylo docela teplo, avšak noc předtím jsme byly samy doma, a tak jsem jí mohla dovolit privilegium, které by se pánečkům určitě nelíbilo:-/ Celou noc mě totiž hlídala přímo v posteli:-D Dvakrát až třikrát denně chodíme na čtvrthodinové procházky. Nakonec jsme kastraci zvolili snad v nejlepší možný termín, protože už i tráva u nás na zahradě se proměnila v močál, a tak bych stejně Bellču k nějaké práci asi moc nepřesvědčila... A na cvičák bysme si mohly jít tak akorát zaplavat:-D Jinak mi ale připadá, že Bellča by nejradši už i vyrazila do Čebína, ale musím ji ještě brzdit, protože mám strach. Zatím se jizva hojí bez problémů, tak snad se bude dařit i nadále. Bellušce však dlouhodobější pobyt doma vůbec nevadí. Jen jí průběžně musím posunovat její dečku, protože si zvykla odpočívat tam, kde jsem zrovna já;-) Takže třeba teď dohlíží na mou práci na počítači:-)

12. 1. 2011 - Bellinka po kastraci

Ták, a máme to za sebou! Kastrace jsem se docela obávala, stále se mi vybavovaly všelijaké představy, co všechno se může stát... Na veterině už ze mě ten strach naštěstí spadl, a tak jsem zvládla i ten okamžik, kdy mi Bellinka usínala v náručí. Když nás pak pan doktor informoval, jak bude celý zákrok probíhat, bylo mi jasné, že Bellča je v dobrých rukou. Nakonec jsme se (pro mě nečekaně) shodli, že pokud bude děloha v pořádku, odstraníme pouze vaječníky.

Nic špatného se v děloze nenašlo, a tak kastrace proběhla podle mých představ. Nyní má na sobě Bellča takovou košilku, aby si nemohla ránu lízat. V místě jizvy měla i gázu, ale tu si stihla hned dnes ráno sundat. Já jsem ji však přelstila, z obvazu jsem vytvořila polštářek a ten jsem jí ovázala dalším obvazem kolem břicha. Pro jistotu budeme každý den ránu kontrolovat. Tři dny budeme mít Bellinku doma, abychom o ní měli přehled i v noci. Dnes v noci jsem jí ještě musela dát prášek proti bolesti a na několik dní máme ještě antibiotika. Doposud jsme ji pustili se vyvenčit jen na zahradu, avšak teď  večer už jsme absolvovaly krátkou procházku. Zatím je Bellča ještě stále docela slabá, ale dneska už aspoň vrtí ocasem:-) Přespříští pondělí půjdeme vytahovat stehy, tak snad do té doby nenastane žádný problém...

3. 1. 2011 - Shrnutí roku 2010

Rok 2010 pro nás nebyl nijak mimořádně úspěšný co se týče závodů, avšak pro mě je úspěch, že jsem snad konečně porozuměla tomu, co proč Bellča dělá a rozhodně si myslím, že nás tenhle rok hodně posunul. Je tomu tak především díky metodice Susan Garrett. Když jsem si o ní poprvé četla v Psích sportech, absolutně jsem tomu nerozuměla a připadalo mi to zbytečně složité, takže jsem odmítla se tím dále více zabývat. Avšak jak se ukázalo po příjezdu na červencový tábor do Čebína, Martina Klimešová podle Susan Garrett začala dělat vlastně skoro všechno. Za ten týden jsem postupně díky "praxi" začínala chápat principy téhle metodiky. Během měsíce se Bellinka naučila se se mnou přetahovat, ale pak ještě nějakou dobu trvalo, než jsem si všechna pravidla vžila. Na procházkách Bella začala více vyhledávat cizí podněty, neměla jsem nad ní takovou kontrolu, protože jsem příliš trénovala drive. V podzimních měsících jsem to naopak přehnala s kontrolou. Teď jsme snad už přišly na nějakou zlatou střední cestu, i když se snažím více se věnovat drivu a je pravda, že některé Belliny "legrácky" na procházkách by se rozhodně ještě měly spravit. Z čeho mám však největší radost je to, že Belluš se hrozně těší na jakoukoliv společnou akci - ať už je to procházka, cvičák nebo jenom cvičení a hry na zahradě. Ještě donedávna šlo to nadšení pouze z mé strany.                                          V tomhle roce nastala ale asi největší změna v mém přístupu k výcviku. Především z časových důvodů, ale i proto, že mi připadalo, že nepostupujeme správně, jsme skončily se stopováním. Procvičování poslušnosti je nyní součástí cviků na kontrolu. Naši hlavní aktivitou jsou jednoznačně agility a učení různých triků shapingem. Také od tréninků už neočekávám zdaleka tolik jako dříve. Už Bellu beru takovou, jaká je; že s ní není vždy lehké pořízení a má své nálady a kvůli nim pro mě nemá cenu se jakkoliv stresovat. Takže pokud nám to třeba nejde na víkendovce v Čebíně, jsem ráda za víkend jako takový, strávený ve společnosti pejskařů a s nějakou kynologickou aktivitou.

A co budeme očekávat od roku 2011?

Nejprve budeme potřebovat hodně zdraví a štěstí, neboť jsem Bellču na příští úterý, 11. ledna, objednala na kastraci. Všechny následky jsem se ještě snažila najít na internetu a některé věci jsem si znovu ověřila u Martiny Klimešové. Rádi bychom nechali odstranit pouze vaječníky, tak doufáme, že na to náš pan veterinář přistoupí. Veškeré další aktivity se budou odvíjet od toho, jak Bellča zvládne celý zákrok a následné zotavování:-) Na jaro máme naplánované dvě víkendovky v Čebíně, pokud by vše šlo dobře, mohly bychom se objevit i na nějakých závodech. Nevylučuju ani návštěvu výstavy v blízkosti. Dovolí-li časové možnosti, vrátíme se trochu k obedience a kdyby nám hoooodně přálo štěstí, zkusily bychom složit zkoušku OB-Z. Ale i v tom se změnil můj přístup - najednou vidím, že Bellča umí daleko lepší věci, než jsou předepsané v nějakém řádu. A věřím, že Martina nás jistými novými poznatky určitě zaměstná tak, že i přes prázdniny budeme mít stále práce nad hlavu:-) Také bychom se už opravdu měly aspoň mrknout na nějaký ten coursing nebo záchranařinu, ať aspoň víme, o čem to je! Ale i tady opět vše hodně záleží na množství času. Tak doufám, že se nám aspoň něco z toho vydaří. Hlavně si přeji Bellču vidět pořád tak veselou, jaká se mi zdá teď a budu jí moc držet palce, ať kastraci zvládne levou zadní;-)